Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| Both sides previous revision Previous revision Next revision | Previous revision | ||
|
podklady-pro-hodnoceni-uchazece [2009/05/04 02:27] ufal |
podklady-pro-hodnoceni-uchazece [2009/05/04 15:00] (current) ufal |
||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| - | ==== Podklady pro hodnocení uchazeče o vědecko-pedagogický titul "docent" a "profesor" při habilitačním řízení v oboru I-3 Matematická lingvistika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze ==== | + | ==== Podklady pro hodnocení studentů a pracovníků ÚFAL (dříve: hodnocení pro účely získání titulu "docent" a "profesor" při habilitačním řízení v oboru I-3 Matematická lingvistika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze)==== |
| Praha, 22. 12. 2004 | Praha, 22. 12. 2004 | ||
| - | **Tyto podklady jsou uvedeny pouze pro úplnost. Byla nahrazena novým předpisem UK v roce 2008. Lze je tedy uplatnit jen tam, kde nejsou v rozporu s tímto materiálem. (doplněno 20.12.2009)** | + | **Tyto podklady se nyní používají pro každoroční hodnocení doktorandů a pracovníků ÚFAL. Z hlediska habilitačních a jmenovacích řízení jsou uvedeny pouze jako vodítko tam, kde předpis UK z roku 2008 nestanoví jinak (adaptováno a doplněno 20.12.2009)** |
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | **Příloha se {{user:hajic:hodnoceni.doc|seznamy konferenčních publikací a časopisů}} v jednotlivých třídách doplněna 3. 5. 2009.** | ||
| === Motivace a všeobecná situace v oboru I-3 === | === Motivace a všeobecná situace v oboru I-3 === | ||
| Line 21: | Line 25: | ||
| Publikační činnost v tomto oboru je vzhledem k jeho prudkému rozvoji zcela jednoznačně soustředěna především na několik hlavních konferencí oboru s celosvětovou audiencí. Tyto konference mají vyhraněně matematicko-lingvistické zaměření, případně zaměření na zpracování mluvené řeči. Téměř všechny jsou pořádány čtyřmi celosvětovými organizacemi, které v oboru působí: Association for Computational Linguistics (ACL), International Speech Communication Association (ISCA), International Committee of Computational Linguistics (ICCL), a Association for Machine Translation (AMTA/EAMT). Kromě ICCL všechny tyto organizace mají regionální strukturu (americkou, evropskou a případně asijskou sekci) a jejich "regionální" konference mají prakticky stejnou váhu a prestiž jako konference "celosvětové" (AMTA a EAMT takovou globální konferenci ani nepořádá). Všechny konference pořádané těmito organizacemi, včetně workshopů jejich zájmových sekcí (Special Interest Groups), jsou recenzovány mezinárodním programovým výborem a příspěvky se v drtivé většině případů recenzují "naslepo", tj. bez znalosti jmen a pracovišť autorů pro zajištění větší objektivity. Procento příspěvků přijatých na tyto konference je obvykle 15 až max. 30 procent. | Publikační činnost v tomto oboru je vzhledem k jeho prudkému rozvoji zcela jednoznačně soustředěna především na několik hlavních konferencí oboru s celosvětovou audiencí. Tyto konference mají vyhraněně matematicko-lingvistické zaměření, případně zaměření na zpracování mluvené řeči. Téměř všechny jsou pořádány čtyřmi celosvětovými organizacemi, které v oboru působí: Association for Computational Linguistics (ACL), International Speech Communication Association (ISCA), International Committee of Computational Linguistics (ICCL), a Association for Machine Translation (AMTA/EAMT). Kromě ICCL všechny tyto organizace mají regionální strukturu (americkou, evropskou a případně asijskou sekci) a jejich "regionální" konference mají prakticky stejnou váhu a prestiž jako konference "celosvětové" (AMTA a EAMT takovou globální konferenci ani nepořádá). Všechny konference pořádané těmito organizacemi, včetně workshopů jejich zájmových sekcí (Special Interest Groups), jsou recenzovány mezinárodním programovým výborem a příspěvky se v drtivé většině případů recenzují "naslepo", tj. bez znalosti jmen a pracovišť autorů pro zajištění větší objektivity. Procento příspěvků přijatých na tyto konference je obvykle 15 až max. 30 procent. | ||
| - | Za dostatečně kvalitní lze považovat i publikace na dalších konferencích řízených mezinárodními programovými výbory, kde procento přijatých příspěvků nestoupne nad 50 procent, jako je v našem regionu např. mezinárodní konference "Text, Speech, Dialogue", pořádaná ZČU v Plzni společně s FI MU v Brně, SOFSEM (pro práce více informatického charakteru) nebo mezinárodní "Workshops on Parsing Technologies", případně další. Pro publikace spíše teoreticko-lingvistického charakteru je sem však nutno zařadit i konference s mezinárodní účastí o českém jazyce, případně o dalších studovaných jazycích, jako jsou například každoroční seminář o gramatice pořádaný MU v Brně, Slovko v Bratislavě, workshopy "Formal Description of Slavic Languages" a další, a to i když nesplňují výše uvedené kritérium složení programového výboru a relativního počtu přijatých příspěvků. Na konferencích a workshopech, kde hlavním tématem je zpracování češtiny či slovenštiny, je rovněž přirozené publikovat česky. Seznam hlavních konferencí je uveden v příloze 1 spolu s jistou, byť pomocnou klasifikací jejich prestižnosti. Je nutno poznamenat, že sborníky některých z těchto konferencí jsou v celosvětových citačních indexech uvedeny s nenulovým "impact factorem".Neplatí to však o všech. Pozvané přednášky na základě pozvání schváleného celým programovým výborem na uvedených konferencích, které jsou obvykle jen dvě až tři, jsou rovněž velmi důležitým ukazatelem prestiže a renomé daného uchazeče. Akce kongresového typu s přednesením krátkých nerecenzovaných a často i nepublikovaných příspěvků (nebo jen s publikací abstraktů) jsou v oboru spíše výjimkou a takové příspěvky o vědecké úrovni uchazeče nevypovídají. Po uchazeči je třeba požadovat, aby v nejkvalitnější kategorii uvedené v Příloze 1 měl alespoň jednu, v případě profesorského řízení pak několik publikací. | + | Za dostatečně kvalitní lze považovat i publikace na dalších konferencích řízených mezinárodními programovými výbory, kde procento přijatých příspěvků nestoupne nad 50 procent, jako je v našem regionu např. mezinárodní konference "Text, Speech, Dialogue", pořádaná ZČU v Plzni společně s FI MU v Brně, SOFSEM (pro práce více informatického charakteru) nebo mezinárodní "Workshops on Parsing Technologies", případně další. Pro publikace spíše teoreticko-lingvistického charakteru je sem však nutno zařadit i konference s mezinárodní účastí o českém jazyce, případně o dalších studovaných jazycích, jako jsou například každoroční seminář o gramatice pořádaný MU v Brně, Slovko v Bratislavě, workshopy "Formal Description of Slavic Languages" a další, a to i když nesplňují výše uvedené kritérium složení programového výboru a relativního počtu přijatých příspěvků. Na konferencích a workshopech, kde hlavním tématem je zpracování češtiny či slovenštiny, je rovněž přirozené publikovat česky. Seznam hlavních konferencí je uveden v Příloze spolu s jistou, byť pomocnou klasifikací jejich prestižnosti. Je nutno poznamenat, že sborníky některých z těchto konferencí jsou v celosvětových citačních indexech uvedeny s nenulovým "impact factorem".Neplatí to však o všech. Pozvané přednášky na základě pozvání schváleného celým programovým výborem na uvedených konferencích, které jsou obvykle jen dvě až tři, jsou rovněž velmi důležitým ukazatelem prestiže a renomé daného uchazeče. Akce kongresového typu s přednesením krátkých nerecenzovaných a často i nepublikovaných příspěvků (nebo jen s publikací abstraktů) jsou v oboru spíše výjimkou a takové příspěvky o vědecké úrovni uchazeče nevypovídají. Po uchazeči je třeba požadovat, aby v nejkvalitnější kategorii uvedené v Příloze měl alespoň jednu, v případě profesorského řízení pak několik publikací. |
| - | Publikace v časopisech jsou rovněž žádoucí, ale v oboru Computational Linguistics se vzhledem k rychlému zastarávání vyhledávají spíše z formálních důvodů (jednotné měření kvality vědecké práce s důrazem na časopisy je v tomto oboru problematické i jinde ve světě). Neproblematické jsou pouze jednoznačně prestižní časopisy "Computational Linguistics", vydávaný přímo ACL, a některé relevantní publikace IEEE (převážně pro příspěvky ke zpracování mluvené řeči). Pro příspěvky zabývající se zpracováním češtiny z takového hlediska, že je tématicky nelze publikovat v zahraničí, je nutno zohlednit i české časopisy, například Slovo a slovesnost a Naše řeč. Jedná se zde mj. i o službu české vědecké veřejnosti díky jejich dostupnosti v ČR. Seznam časopisů, které se svým recenzním postupem blíží sborníkům prestižních konferencí nebo je převyšují, je uveden v příloze 2. Tento seznam není (na rozdíl od přílohy 1) "shora" uzavřen; je pochopitelné, že případná publikace článku s oborovou tématikou v časopisech se širokým dopadem, jako jsou Science, Nature nebo prestižní matematické časopisy, by měla být hodnocena velmi vysoko, ale půjde spíše o velmi ojedinělé případy. Za významné lze považovat i publikace v jiných časopisech z oborů Computer Science, Linguistics, Mathematics a Cognitive Science s "impact factorem" větším než 0.5. | + | Publikace v časopisech jsou rovněž žádoucí, ale v oboru Computational Linguistics se vzhledem k rychlému zastarávání vyhledávají spíše z formálních důvodů (jednotné měření kvality vědecké práce s důrazem na časopisy je v tomto oboru problematické i jinde ve světě). Neproblematické jsou pouze jednoznačně prestižní časopisy "Computational Linguistics", vydávaný přímo ACL, a některé relevantní publikace IEEE (převážně pro příspěvky ke zpracování mluvené řeči). Pro příspěvky zabývající se zpracováním češtiny z takového hlediska, že je tématicky nelze publikovat v zahraničí, je nutno zohlednit i české časopisy, například Slovo a slovesnost a Naše řeč. Jedná se zde mj. i o službu české vědecké veřejnosti díky jejich dostupnosti v ČR. Seznam časopisů, které se svým recenzním postupem blíží sborníkům prestižních konferencí nebo je převyšují, je uveden v Příloze. Je pochopitelné, že případná publikace článku s oborovou tématikou v časopisech se širokým dopadem, jako jsou Science, Nature nebo prestižní matematické časopisy, by měla být hodnocena velmi vysoko, ale půjde spíše o velmi ojedinělé případy. |
| - | Přestože z výše uvedených důvodů mají publikace na konferencích vyšší vypovídací hodnotu o schopnostech uchazeče, v profesorském řízení by měl mít autorství nebo spoluautorství několika publikací v časopisech v prvních dvou kategoriích podle Přílohy 2 a minimálně jednu v kategorii nejvyšší. | + | Přestože z výše uvedených důvodů mají publikace na konferencích vyšší vypovídací hodnotu o schopnostech uchazeče, v profesorském řízení by měl mít autorství nebo spoluautorství několika publikací v časopisech v prvních dvou kategoriích podle Přílohy a minimálně jednu v kategorii nejvyšší. |
| Velmi významná jsou ocenění typu "Best paper", a to jak v časopisech (IEEE Transactions), tak zejména na konferencích. Tato ocenění, kterých je celosvětově v oboru ročně uděleno jen několik desítek či spíše jednotek, mají v komunitě velmi vysokou váhu. | Velmi významná jsou ocenění typu "Best paper", a to jak v časopisech (IEEE Transactions), tak zejména na konferencích. Tato ocenění, kterých je celosvětově v oboru ročně uděleno jen několik desítek či spíše jednotek, mají v komunitě velmi vysokou váhu. | ||
| Line 37: | Line 41: | ||
| Patenty jsou rovněž možným výsledkem vědecké práce, nicméně v tomto oboru se v akademické komunitě nevyužívají a často je vůbec i jejich podání spíše kontroverzní kvůli jejich omezující právní povaze (z hlediska přínosu vědecké obci). (Publikace pod obecně využitelnou licencí jako je např. GPL je samozřejmě nutno hodnotit jednoznačně příznivě.) | Patenty jsou rovněž možným výsledkem vědecké práce, nicméně v tomto oboru se v akademické komunitě nevyužívají a často je vůbec i jejich podání spíše kontroverzní kvůli jejich omezující právní povaze (z hlediska přínosu vědecké obci). (Publikace pod obecně využitelnou licencí jako je např. GPL je samozřejmě nutno hodnotit jednoznačně příznivě.) | ||
| - | Všechny publikace z nejvyšších dvou kategorií Příloh 1 a 2 a soubory lingvistických dat a softwarových děl velkého rozsahu a užití (publikované libovolným způsobem) lze započítat do stanovených limitů podle příslušných předpisů UK. | + | Všechny publikace z nejvyšších dvou kategorií Přílohy a soubory lingvistických dat a softwarových děl velkého rozsahu a užití (publikované libovolným způsobem) lze započítat do stanovených limitů podle příslušných předpisů UK. |
| === Citační ohlas === | === Citační ohlas === | ||
| - | Pro obor matematické lingvistiky neexistuje jednoznačný zdroj souhrnného seznamu citací. Nejblíže je index citeseer.nj.nec.com (pro Computer Science) a pak indexy SCI, v našem případě převážně pro "humanitní" část oboru. Je však třeba akceptovat i adekvátní seznam citací vytvořený uchazečem, neboť řada významných konferenčních publikací ani z nejvýznamnější kategorie (viz Příloha 1) není např. v citeseer.nj.nec.com zohledněna. | + | Pro obor matematické lingvistiky neexistuje jednoznačný zdroj souhrnného seznamu citací. Nejblíže je index citeseer.nj.nec.com (pro Computer Science) a pak indexy SCI, v našem případě převážně pro "humanitní" část oboru. Je však třeba akceptovat i adekvátní seznam citací vytvořený uchazečem, neboť řada významných konferenčních publikací ani z nejvýznamnější kategorie (viz Příloha) není např. v citeseer.nj.nec.com zohledněna. |
| === Ocenění === | === Ocenění === | ||
| Line 61: | Line 65: | ||
| === //__Dodatek - publikační a jiná činnost v doktorandském studiu__// === | === //__Dodatek - publikační a jiná činnost v doktorandském studiu__// === | ||
| - | Ačkoli pro úspěšné absolvování doktorandského studia se striktně nevyžaduje určitý počet publikací (v zásadě stačí podle platných regulí jedna), výše uvedené kritéria je třeba adekvátně brát v úvahu i pro hodnocení práce doktorandů. Doporučuje se, aby alespoň jedna samostatná publikace doktoranda (příp. pouze s jeho školitelem či konzultantem) před podáním práce k obhajobě byla v nejvyšší kategorii podle Přílohy 1 nebo 2, nebo aby doktorand měl větší množství publikací (jako autor nebo spoluautor) v nejvyšších dvou kategoriích podle těchto příloh. Vedoucí doktorandů by měli své doktorandy v předstihu směrovat tak, aby tato podmínka mohla být včas splněna. | + | Ačkoli pro úspěšné absolvování doktorandského studia se striktně nevyžaduje určitý počet publikací (v zásadě stačí podle platných regulí jedna), výše uvedené kritéria je třeba adekvátně brát v úvahu i pro hodnocení práce doktorandů. Doporučuje se, aby alespoň jedna samostatná publikace doktoranda (příp. pouze s jeho školitelem či konzultantem) před podáním práce k obhajobě byla v nejvyšší kategorii podle Přílohy, nebo aby doktorand měl větší množství publikací (jako autor nebo spoluautor) v nejvyšších dvou kategoriích. Vedoucí doktorandů by měli své doktorandy v předstihu směrovat tak, aby tato podmínka mohla být včas splněna. |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| Line 72: | Line 72: | ||
| - | ==== Příloha 2 ==== | ||
| - | ==== Časopisy relevantní pro obor I-3 Matematická lingvistika MFF UK ==== | ||
| - | Tento seznam je třeba v budoucnu aktualizovat podle situace. | + | ==== Příloha ==== |
| - | === I. kategorie === | + | {{user:hajic:hodnoceni.doc|Zařazení konferencí, časopisů a tzv. výstupů RIV do tříd podle dosahu a důležitosti}} |
| - | * Computational Lingusitics | + | {{user:hajic:meodika-hodnoceni-vedy-2008.pdf|Hodnocení vědy v ČR pro 2008}} (a snad i 2009). |
| - | * Machine Learning | + | |
| - | * IEEE Transactions: | + | |
| - | * on Pattern Analysis and Machine Intelligence | + | |
| - | * on Speech and Acoustic Processing | + | |
| - | * on Information Theory | + | |
| - | * Information and Control | + | |
| - | * Journal of Logic, Language and Information | + | |
| - | * IEEE Multimedia | + | |
| - | * Theoretical Linguistics | + | |
| - | * Slovo a slovesnost (jde-li o češtinu a blízké jazyky za podmínek uvedených v textu) | + | |
| - | * Naše řeč (jde-li o češtinu za podmínek uvedených v textu) | + | |
| - | === II. kategorie === | + | {{user:hajic:prezentace-2009-05-04.pdf|Prezentace o hodnocení z 4.5.2009}} |
| - | * IEEE Intelligent Systems | ||
| - | * Computers and Language | ||
| - | * Journal of Pragmatics | ||
| - | * Corpus Linguistics | ||
| - | * Machine Translation | ||
| - | * Prague Bulletin of Mathematical Linguistics | ||
| - | * Journal of Quantitative Linguistics | ||
| - | * Slovo a slovesnost (v ost. případech) | ||
| - | * Naše řeč (v ost. případech) | ||
| - | * Linguistica Pragensia | ||
| - | * Linguistic Inquiry | ||
| - | === III. kategorie === | ||
| - | * Jazykovědné aktuality | ||
| - | * Pokroky matematiky, fyziky a astronomie | ||
| - | * Slavia | ||
| - | * Časopis pro moderní filologii | ||
| - | * Český jazyk a literatura | ||
| - | * Ostatní IEEE Transactions (pouze oborově relevantní) | ||