[ Skip to the content ]

Institute of Formal and Applied Linguistics Wiki


[ Back to the navigation ]

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
Next revision
Previous revision
diskurz_doporucena_literatura [2012/06/11 15:24]
hladka
diskurz_doporucena_literatura [2012/06/11 15:30] (current)
hladka
Line 17: Line 17:
 (1) Petra má ráda Pavlu. Často ji navštěvuje. Ráda se dívá na filmy, a proto obě často chodí do kina. (1) Petra má ráda Pavlu. Často ji navštěvuje. Ráda se dívá na filmy, a proto obě často chodí do kina.
  
-Gramatický rod už nestačí k tomu, abychom ve druhé větě správně identifikovali zájmeno ji (resp. kdo koho navštěvuje). Přesto víme, že ji se s velkou pravděpodobností vztahuje na Pavlu a že podmětem k přísudku navštěvuje je spíše Petra. CT se snaží charakterizovat právě tento druh diskurzní koherence. K tomu slouží mj. pojem SALIENCE (= stupeň aktivovanosti urč. prvku v textu). Petra je aktivovanějším prvkem (má vyšší stupeň salience) než Pavla, protože je v roli podmětu v první větě. +Gramatický rod už nestačí k tomu, abychom ve druhé větě správně identifikovali zájmeno //ji// (resp. kdo koho navštěvuje). Přesto víme, že //ji// se s velkou pravděpodobností vztahuje na Pavlu a že podmětem k přísudku //navštěvuje je// spíše Petra. CT se snaží charakterizovat právě tento druh diskurzní koherence. K tomu slouží mj. pojem **SALIENCE** (= stupeň aktivovanosti urč. prvku v textu). Petra je aktivovanějším prvkem (má vyšší stupeň salience) než Pavla, protože je v roli podmětu v první větě. 
  
 (2) S Radkem není něco v pořádku. Chová se divně. Včera volal ve tři ráno Kubovi. (#Radek ho chtěl…) Chtěl ho za každou cenu vidět.   (2) S Radkem není něco v pořádku. Chová se divně. Včera volal ve tři ráno Kubovi. (#Radek ho chtěl…) Chtěl ho za každou cenu vidět.  
  
-Na druhou stranu v příkladu (2) v poslední větě užijeme spíše nevyjádřeného podmětu, než abychom opakovali slovo Radek. Je to proto, že prvek Radek je stále vysoce aktivovaný, a tudíž není problém spojit si jej při čtení s nevyjádřeným podmětem poslední věty. +Na druhou stranu v příkladu (2) v poslední větě užijeme spíše nevyjádřeného podmětu, než abychom opakovali slovo //Radek//. Je to proto, že prvek //Radek// je stále vysoce aktivovaný, a tudíž není problém spojit si jej při čtení s nevyjádřeným podmětem poslední věty. 
  
 Každý text se skládá ze sekvencí několika vět U1, U2, U3 … Un. Každý diskurzní referent v nich má určitý stupeň salience. Stupeň aktivovanosti jednoho diskurzního referentu se přitom v „průběhu“ textu mění.   Každý text se skládá ze sekvencí několika vět U1, U2, U3 … Un. Každý diskurzní referent v nich má určitý stupeň salience. Stupeň aktivovanosti jednoho diskurzního referentu se přitom v „průběhu“ textu mění.  
  
-Pro každou větnou jednotku Ui existuje seznam diskurzních referentů s dosahem „dopředu“, což je tzv. Forward-looking Center, značí se CF (Ui, D). Každý prvek z tohoto CF musí být jazykově realizován (týká se angličtiny). +Pro každou větnou jednotku Ui existuje seznam diskurzních referentů s dosahem „dopředu“, což je tzv. **Forward-looking Center**, značí se CF (Ui, D). Každý prvek z tohoto CF musí být jazykově realizován (týká se angličtiny). 
  
-V seznamu existuje určité pořadí. To je spojeno se syntaktickou rolí diskurzních referentů: podmět > přímý předmět > nepřímý předmět > ostatní.+V seznamu existuje určité pořadí. To je spojeno se syntaktickou rolí diskurzních referentů: **podmět > přímý předmět > nepřímý předmět > ostatní**.
  
-Nejvýše řazený prvek z CF je tzv. preferované centrum („Preferred Center“), značí se CP (Ui, D) – podle výše zmíněné stupnice je jím tedy podmět. +Nejvýše řazený prvek z CF je tzv. preferované centrum („**Preferred Center**“), značí se CP (Ui, D) – podle výše zmíněné stupnice je jím tedy podmět.  
 + 
 +Pro věty Ui diskurzu D, kterými text nezačíná, existuje tzv. **Backward-looking Center**, značí se CB (Ui, D). Tím je nejvýše řazený prvek v CF (Ui-1, D), který se vyskytuje také v CF (Ui, D).  
 + 
 +Příklady 
 + 
 +1. Honza1 má rád Adama2.  
 +CB: 0; CF: <Honza, Adam> 
 + 
 +2. Navštěvuje (on1) ho2 často. 
 +CB: Honza; CF: <Honza, Adam> 
 + 
 +3. Rád (on1) se s ním2 dívá na filmy3. 
 +CB: Honza; CF: <Honza, Adam, filmy> 
 + 
 +4. Adam2 má filmy3 rád. 
 +CB: Adam; CF: <Adam, filmy> 
 + 
 +**Jazyková realizace diskurzních referentů** (vsuvka) (srov. http://amor.cms.hu-berlin.de/~h2816i3x/Lehre/2006_VL_Text/VL_Text_02_Centering.pdf) 
 + 
 +Pokud jsou prvky v CF realizovány zájmeny, pak je také CB vyjádřeno zájmenem. 
 + 
 +1. Lenka1 má ráda Jitku2. 
 +CB: 0; CF: <Lenka, Jitka> 
 + 
 +2. (Ona1) Navštěvuje ji2 často. 
 +**CB: Lenka**; CF: <Lenka, Jitka> 
 + 
 +2.‘ (**Ona1**) Navštěvuje Jitku2 často. 
 + 
 +2.# **Lenka1** navštěvuje Jitku2 často. 
 + 
 +CB je realizováno zájmenem. 
 + 
 +1. Lenka1 má ráda Jitku2. 
 +CB: 0; CF: <Lenka, Jitka> 
 + 
 +2. (**Ona1**) Navštěvuje Jitku2 často. 
 +**CB: Lenka**; CF: <Jitka, Lenka> 
 + 
 +2.# **Lenka1** navštěvuje Jitku2 často. 
 + 
 +Pokud je CB aktuální věty totožný diskurzní referent s CB poslední věty, pak je realizováno zájmenem. 
 + 
 +1. Lenka1 má ráda Jitku2. 
 +CB: 0; CF: <Lenka, Jitka> 
 + 
 +2. (**Ona1**) Často ji2 navštěvuje. 
 +**CB: Lenka**; CF: <Lenka, Jitka> 
 + 
 +3. (**Ona1**) Ráda se dívá s Jitkou2 na filmy3. 
 +**CB: Lenka**; CF: <Lenka, Jitka, filmy> 
 + 
 +3.# Lenka1 se ráda dívá s Jitkou2 na filmy3. 
 + 
 +Pokud je prvek z CF (Ui–1, D) již v Ui realizován zájmenem, pak je také v CB (Ui, D) realizován zájmenem. 
 + 
 +1. Lenka1 má ráda Jitku2. 
 +CB: 0; CF: <Lenka, Jitka> 
 + 
 +2. **Lenka1 ji2** často navštěvuje. 
 +CB: Lenka; CF: <Lenka, Jitka> 
 + 
 +3. (**Ona1**) Ráda se dívá s Jitkou2 na filmy3. 
 +**CB: Lenka**; CF: <Lenka, Jitka, filmy> 
 + 
 +3.# **Lenka1** se ráda dívá s Jitkou2 na filmy3. 
 + 
 +**Důležité textové rysy** 
 + 
 +**koheze** 
 +CB (Un – 1) = CB (Un) 
 + 
 +**salience** 
 +CP (Un) = CB (Un) 
 + 
 +**„cheapness“** 
 +CP (Un – 1) = CB (Un) 
 + 
 +**kontinuita** 
 +CFs (Un-1) ∩ CFs (Un) ≠ 0  
 +(„v každé nové větě se říká něco starého“) 
 + 
 +**Realizace textových vzorců s využitím koheze, salience, „cheapness“, kontinuity** 
 + 
 +Viz tabulka v textu článku, s. 414.
  
-Pro věty Ui diskurzu D, kterými text nezačíná, existuje tzv. Backward-looking Center, značí se CB (Ui, D). Tím je nejvýše řazený prvek v CF (Ui-1, D), který se vyskytuje také v CF (Ui, D).  
  
    ***Florian Wolf, Edward Gibson. 2005. Representing Discourse Coherence: A Corpus-Based Study. //Computational Linguistics//, Vol. 31, No. 2, pp. 249--287. [[http://acl.ldc.upenn.edu/J/J05/J05-2005.pdf|pdf]]**    ***Florian Wolf, Edward Gibson. 2005. Representing Discourse Coherence: A Corpus-Based Study. //Computational Linguistics//, Vol. 31, No. 2, pp. 249--287. [[http://acl.ldc.upenn.edu/J/J05/J05-2005.pdf|pdf]]**

[ Back to the navigation ] [ Back to the content ]