| Both sides previous revision
Previous revision
|
Next revision
Both sides next revision
|
diskuze [2009/04/20 21:02]
ufal |
diskuze [2009/04/20 21:16]
ufal |
| ^ JP, 15.4. | Malta -- maltský tým | V kontextu, kdy v textu máme výrazy "Malta" a "maltský tým" a "Malta" referuje k týmu, je třeba tyto výrazy (Malta, tým) propojit koreferencí. Jak je to ale s výrazem maltský, tj. adjektivem odvozeným od pojmenované entity? Má se to s tím propojovat taky? **AN:** nema, to je zrovna ten pripad, kdy se to maze. Jirko, neposlal bys mi prosim kontext? Diky. **JP:** //(4) S Kadlecem, či bez něho- to je klíčová otázka trenéra české fotbalové reprezentace Dušana Uhrina, kterou musí vyřešit před dnešním úvodním utkáním kvalifikace ME v 16.30 v Ostravě s __Maltou__. (21) __Malťané__ ovšem posledními výsledky nahánějí hrůzu- letos např. porazili Belgii 1: 0, Ázerbájdžán 5: 0 a remizovali v Bratislavě se Slovenskem 1: 1. (22) V maltském __týmu__ jsou dva pamětníci kvalifikace MS 1986, kdy čs. reprezentace na jejich hřišti ztratila bod po bezbrankové remíze- obránci Buttigieg a zvláště donedávna jediný krajánek Busuttil( hrával v belgickém Genku, ale vrátil se domů).// Navzájem se tedy propojí tři podtržené výrazy. A jaký je tedy přesně důvod toho, že to adjektivum se nepropojuje? **RO** Já myslím, že tady se adjektivum nepropojí s ničím, protože k týmu referuje řídící uzel a Malta-země tam není. Ale propojilo by se s Maltou třeba ve větě "čeští fotbalisté odletěli na Maltu" paralelně vedle řetězce referujícího k týmu. Nebo ne? **JP:** Tzn. v tomto případě je důvod ten, že "maltský" ve spojení "maltský" tým nereferuje k týmu, ale ke státu Malta? A dále - kdyby tam někde bylo spojení "maltský útočník", tak "maltský" referuje k týmu a ne ke státu? A ještě jeden případ - jak by se řešila koreference adjektiva ve spojení "maltský stát"?| | | ^ JP, 15.4. | Malta -- maltský tým | V kontextu, kdy v textu máme výrazy "Malta" a "maltský tým" a "Malta" referuje k týmu, je třeba tyto výrazy (Malta, tým) propojit koreferencí. Jak je to ale s výrazem maltský, tj. adjektivem odvozeným od pojmenované entity? Má se to s tím propojovat taky? **AN:** nema, to je zrovna ten pripad, kdy se to maze. Jirko, neposlal bys mi prosim kontext? Diky. **JP:** //(4) S Kadlecem, či bez něho- to je klíčová otázka trenéra české fotbalové reprezentace Dušana Uhrina, kterou musí vyřešit před dnešním úvodním utkáním kvalifikace ME v 16.30 v Ostravě s __Maltou__. (21) __Malťané__ ovšem posledními výsledky nahánějí hrůzu- letos např. porazili Belgii 1: 0, Ázerbájdžán 5: 0 a remizovali v Bratislavě se Slovenskem 1: 1. (22) V maltském __týmu__ jsou dva pamětníci kvalifikace MS 1986, kdy čs. reprezentace na jejich hřišti ztratila bod po bezbrankové remíze- obránci Buttigieg a zvláště donedávna jediný krajánek Busuttil( hrával v belgickém Genku, ale vrátil se domů).// Navzájem se tedy propojí tři podtržené výrazy. A jaký je tedy přesně důvod toho, že to adjektivum se nepropojuje? **RO** Já myslím, že tady se adjektivum nepropojí s ničím, protože k týmu referuje řídící uzel a Malta-země tam není. Ale propojilo by se s Maltou třeba ve větě "čeští fotbalisté odletěli na Maltu" paralelně vedle řetězce referujícího k týmu. Nebo ne? **JP:** Tzn. v tomto případě je důvod ten, že "maltský" ve spojení "maltský" tým nereferuje k týmu, ale ke státu Malta? A dále - kdyby tam někde bylo spojení "maltský útočník", tak "maltský" referuje k týmu a ne ke státu? A ještě jeden případ - jak by se řešila koreference adjektiva ve spojení "maltský stát"?| | |
| ^ JP, 15.4. | Siegl -- další reprezentanti | //"Nejdůležitější ovšem je připsat si tři body za výhru, tipuji 2: 0, řekl __Siegl__, který společně s __dalšími sparťanskými reprezentanty__ včera zrušil stav mlčenlivosti vůči novinářům."// Spadá tento vztah ještě do typu CONTRAST? A kdyby tam místo "dalšími" bylo "ostatními"? V tomto druhém případě bych to tam zařadil, v tom prvním nevím... **AN:** nespada. Nezaradila bych ani ten druhy pripad| | | ^ JP, 15.4. | Siegl -- další reprezentanti | //"Nejdůležitější ovšem je připsat si tři body za výhru, tipuji 2: 0, řekl __Siegl__, který společně s __dalšími sparťanskými reprezentanty__ včera zrušil stav mlčenlivosti vůči novinářům."// Spadá tento vztah ještě do typu CONTRAST? A kdyby tam místo "dalšími" bylo "ostatními"? V tomto druhém případě bych to tam zařadil, v tom prvním nevím... **AN:** nespada. Nezaradila bych ani ten druhy pripad| | |
| ^ RO, 30. 3.| město - fotbalový tým| Ve sportovních článcích se velmi často označuje jménem města (země) nějaký sportovní tým, např. "Jablonec porazil České Budějovice 2:1." Navrhuju (protože to tak už sám dlouho dělám) spojovat jako koreferenční to, co v kontextu referuje skutečně k týmu (např. Baník - Ostrava - ostravští", a pokud tam totéž jméno vystupuje i ve významu města, tak spojovat s týmem RESTem. Pokud je tedy automaticky předanotovaná koreference Ostrava(tým)-Ostrava(město), tak ji změnit; pokud je to Ostrava(tým)-Ostrava(tým), může se pak samozřejmě nechat. **JP:** Taky to tak už dělám. A podobně v případech jako "Česká republika porazila Německo" -- když v takovém případě výraz "Češi" refereuje k týmu, označuji ho jako koreferenční s "Česká republika" a neoznačuji tam žádný vztah typu místo--obyvatel. Akorát to pak trochu komplikují ta adjektiva odvozená od named entities, protože občas je těžké rozhodnout, jestli se např. "český" vztahuje k ČR nebo k týmu. Když už jsme ale u těch sportů, tam by se dalo řešit spousta věcí. Např. vztah Baník--hráč je zřejmě SET--SUB, vztah Baník--trenér zřejmě P--FUNCT. Co ale v případě, že kromě "Baník" a "hráč" je tam ještě "kádr"? Pak je zřejmě lepší propojovat "hráče" vztahem SET--SUB s "kádrem" než s "Baníkem". Jaký je pak ale vztah mezi Baníkem a kádrem? **RO**: "Baník" a "kádr" bych v tom případě propojil RESTem (protože čím jiným). Hráč pak může být vlastně SUB k oběma, ale primárně bych naopak raději vždycky označil vztah k "Baník" - protože jméno týmu se v těch textech objevuje vždycky, často v dlouhém řetězu, zatímco "kádr", "sestava" apod. jen občas. Vůbec je u toho skutečnost dost komplikovaná a nezřetelná, takže asi taky nevadí, když propojujeme např. Baník ve významu zdůrazňujícím spíš množinu hráčů na hřišti ("Baník porazil Slavii") s Baníkem ve významu celého klubu i s vedením a finančním zázemím ("Baník nakoupil posily"), abychom se dobrali aspoň nějaké shody. Taky jsem teď měl text o historii fotbalového mistrovství světa - např. tým "Rakousko" z roku 1958 a "Rakousko" z roku 1990 jsem spojoval koreferencí NR. **JP:** Hm, to je otázka, co s tím, když je to takhle v různých dobách. Ale pokud se shodneme, že tam je koreference, tak by to asi měla být spíš 0 než NR, ne? A ještě k tomu kádru -- já jsem vztah Baník--kádr dával jako PART, později (poté co jsme se rozhodli dávat PART jenom v jasných případech) jako SET--SUB. A vzhledem k tomu jsem pak ten vztah SET--SUB od hráčů odkazoval na kádr. **RO** U těch týmů z různých dob jsem si říkal, že to je něco jako "loňská inflace" - "letošní inflace", kam dáváme NR, ale 0 je asi lepší. U fotbalového týmu se prostě musí počítat s tím, že se tam hráči střídají, a stejně je to pořád tentýž klub. Jinak bychom zas museli vymýšlet, kde je ta hranice; jestli rozdíl 10 let, nebo stačí jedna sezóna... Mít hráče-kádr-Baník jako zanořené podmnožiny zní logicky, akorát že hráči jsou tam vždycky, zatímco "kádr" jen občas; takže bychom občas narazili na "kádr" až na konci textu. Pak bychom museli všechny vztahy předtím zakreslené předělat... anebo předem kontrolovat článek, jestli se v něm nevyskytne "mužstvo" nebo "kádr". To je obecnější problém - občas se při tom zanořování množin nebo částí vyskytne entita, která tvoří nějaký mezistupeň a jejíž správné zařazení vyžaduje změnit něco vepředu, i když to bylo samo o sobě správně. | -->M| | ^ RO, 30. 3.| město - fotbalový tým| Ve sportovních článcích se velmi často označuje jménem města (země) nějaký sportovní tým, např. "Jablonec porazil České Budějovice 2:1." Navrhuju (protože to tak už sám dlouho dělám) spojovat jako koreferenční to, co v kontextu referuje skutečně k týmu (např. Baník - Ostrava - ostravští", a pokud tam totéž jméno vystupuje i ve významu města, tak spojovat s týmem RESTem. Pokud je tedy automaticky předanotovaná koreference Ostrava(tým)-Ostrava(město), tak ji změnit; pokud je to Ostrava(tým)-Ostrava(tým), může se pak samozřejmě nechat. **JP:** Taky to tak už dělám. A podobně v případech jako "Česká republika porazila Německo" -- když v takovém případě výraz "Češi" refereuje k týmu, označuji ho jako koreferenční s "Česká republika" a neoznačuji tam žádný vztah typu místo--obyvatel. Akorát to pak trochu komplikují ta adjektiva odvozená od named entities, protože občas je těžké rozhodnout, jestli se např. "český" vztahuje k ČR nebo k týmu. Když už jsme ale u těch sportů, tam by se dalo řešit spousta věcí. Např. vztah Baník--hráč je zřejmě SET--SUB, vztah Baník--trenér zřejmě P--FUNCT. Co ale v případě, že kromě "Baník" a "hráč" je tam ještě "kádr"? Pak je zřejmě lepší propojovat "hráče" vztahem SET--SUB s "kádrem" než s "Baníkem". Jaký je pak ale vztah mezi Baníkem a kádrem? **RO**: "Baník" a "kádr" bych v tom případě propojil RESTem (protože čím jiným). Hráč pak může být vlastně SUB k oběma, ale primárně bych naopak raději vždycky označil vztah k "Baník" - protože jméno týmu se v těch textech objevuje vždycky, často v dlouhém řetězu, zatímco "kádr", "sestava" apod. jen občas. Vůbec je u toho skutečnost dost komplikovaná a nezřetelná, takže asi taky nevadí, když propojujeme např. Baník ve významu zdůrazňujícím spíš množinu hráčů na hřišti ("Baník porazil Slavii") s Baníkem ve významu celého klubu i s vedením a finančním zázemím ("Baník nakoupil posily"), abychom se dobrali aspoň nějaké shody. Taky jsem teď měl text o historii fotbalového mistrovství světa - např. tým "Rakousko" z roku 1958 a "Rakousko" z roku 1990 jsem spojoval koreferencí NR. **JP:** Hm, to je otázka, co s tím, když je to takhle v různých dobách. Ale pokud se shodneme, že tam je koreference, tak by to asi měla být spíš 0 než NR, ne? A ještě k tomu kádru -- já jsem vztah Baník--kádr dával jako PART, později (poté co jsme se rozhodli dávat PART jenom v jasných případech) jako SET--SUB. A vzhledem k tomu jsem pak ten vztah SET--SUB od hráčů odkazoval na kádr. **RO** U těch týmů z různých dob jsem si říkal, že to je něco jako "loňská inflace" - "letošní inflace", kam dáváme NR, ale 0 je asi lepší. U fotbalového týmu se prostě musí počítat s tím, že se tam hráči střídají, a stejně je to pořád tentýž klub. Jinak bychom zas museli vymýšlet, kde je ta hranice; jestli rozdíl 10 let, nebo stačí jedna sezóna... Mít hráče-kádr-Baník jako zanořené podmnožiny zní logicky, akorát že hráči jsou tam vždycky, zatímco "kádr" jen občas; takže bychom občas narazili na "kádr" až na konci textu. Pak bychom museli všechny vztahy předtím zakreslené předělat... anebo předem kontrolovat článek, jestli se v něm nevyskytne "mužstvo" nebo "kádr". To je obecnější problém - občas se při tom zanořování množin nebo částí vyskytne entita, která tvoří nějaký mezistupeň a jejíž správné zařazení vyžaduje změnit něco vepředu, i když to bylo samo o sobě správně. **JP:** V podobných případech, kdy se ten mezistupeň vyskytne až někde na konci, ho jenom odkazuji jako podmnožinu příslušné nadřazené entity a předchozí vztahy nechávám, jak jsou. Podle mě to tak i celkem odpovídá logice endoforického odkazování. Vycházím taky z toho, že pokud se něco takhle oanotuje jako zanořené podmnožiny, tak se při počítačovém zpracování dá snadno pracovat s tím, že je vztah podmnožiny tranzitivní, tedy že když tam budeme mít "hráče" jako podmnožinu "kádru", tak se dá automaticky určit, že je "hráč" zároveň i podmnožinou Baníku. A proto nevadí, že se takoví hráči občas odkazují ke kádru a občas přímo k Baníku. | -->M| |
| ^ RO, 27. 3.| nějaký podnik - stejný podnik| Ujišťuju se - když je na počátku specificky nevybraná entita a pak se odkazuje stále na tutéž, řadíme do do NR? Př. "Například muž, který pracuje v nějakém velkém podniku, se zakouká do sekretářky ve stejném podniku a začnou se scházet v nějaké kavárničcce stranou od toho úřadu". Pokud ano, je to něco jiného než třeba koreference většiny abstrakt, takže bude dobře to výslovně uvádět jako jistý podtyp NR. **AN:**je to moc slozity teoreticky problem - vsichni to resi a nemuzou vyresit. Davame tam zatim NR, a tu podskupinu vymezim **AN2:** porad o tom premyslim a nenachazim zadne argumenty, proc to tak vlastne delame. Pokud na jeden (i kdyz nevybrany) objekt referuje znovu, tak je to v podstate stejna situace jako kdyz se proste mluvi o neexistujicim objektu, jako o dinozaurovi nebo o nejake pohadkove postave. Diskurzem se vytvari fiktivni svet a v tom svete to uz jako by existuje. Tedy asi nejrozumejsi reseni je anotovat takove pripady jako nula.| +M | | ^ RO, 27. 3.| nějaký podnik - stejný podnik| Ujišťuju se - když je na počátku specificky nevybraná entita a pak se odkazuje stále na tutéž, řadíme do do NR? Př. "Například muž, který pracuje v nějakém velkém podniku, se zakouká do sekretářky ve stejném podniku a začnou se scházet v nějaké kavárničcce stranou od toho úřadu". Pokud ano, je to něco jiného než třeba koreference většiny abstrakt, takže bude dobře to výslovně uvádět jako jistý podtyp NR. **AN:**je to moc slozity teoreticky problem - vsichni to resi a nemuzou vyresit. Davame tam zatim NR, a tu podskupinu vymezim **AN2:** porad o tom premyslim a nenachazim zadne argumenty, proc to tak vlastne delame. Pokud na jeden (i kdyz nevybrany) objekt referuje znovu, tak je to v podstate stejna situace jako kdyz se proste mluvi o neexistujicim objektu, jako o dinozaurovi nebo o nejake pohadkove postave. Diskurzem se vytvari fiktivni svet a v tom svete to uz jako by existuje. Tedy asi nejrozumejsi reseni je anotovat takove pripady jako nula.| +M | |
| ^ RO, 27. 3.| technické drobnosti| Mohli bychom příležitostně požádat Jiřího o úpravu programu, aby se v případě, kdy klávesou T nebo B zadáme šipku a pak nepotvrdíme konkrétní typ a zavřeme nabídku křížkem, žádná šipka nezakreslovala? Taky by byla příjemná možnost pohybovat se v horním okně kolečkem myši, protože Tred pořád někdy trochu nesmyslně roluje. **AN:** napsala jsem o tom Jirkovi| | | ^ RO, 27. 3.| technické drobnosti| Mohli bychom příležitostně požádat Jiřího o úpravu programu, aby se v případě, kdy klávesou T nebo B zadáme šipku a pak nepotvrdíme konkrétní typ a zavřeme nabídku křížkem, žádná šipka nezakreslovala? Taky by byla příjemná možnost pohybovat se v horním okně kolečkem myši, protože Tred pořád někdy trochu nesmyslně roluje. **AN:** napsala jsem o tom Jirkovi| | |
