[ Skip to the content ]

Institute of Formal and Applied Linguistics Wiki


[ Back to the navigation ]

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
Next revision Both sides next revision
diskuze [2009/10/30 14:58]
ufal
diskuze [2009/11/12 11:22]
ufal
Line 3: Line 3:
  
 |              ^ problém            ^ diskuze, řešení          ^ techn.pozn.        ^ |              ^ problém            ^ diskuze, řešení          ^ techn.pozn.        ^
-^JP, 26.10.| Různé "důvěry"  | //Nejvíce důvěry vkládají občané ČR ve své nejbližší okolí a v sebe samé. Nejméně důvěry vkládají občané České republiky do politiků. Důvěru píšícím novinářům vyslovilo 58 procent obyvatel, starostům a primátorům 43 procent dotázaných. Vyšší procento důvěry v politiky se vyskytuje u potenciálních voličů ODS než u voličů opozičních stran.// Jaké jsou vztahy mezi těmi důvěrami? U posledních dvou vět je to poměrně jasnější, protože tam ty důvěry mají nějaké vlastní argumenty, které jsou s něčím koreferenční (s novináři či politiky). U prvních dvou vět by se to snad dalo označit za generickou, obecnou důvěru, která se v něco vkládá, ale problém je v tom, že to "nejvíce" a "nejméně" tam figuruje jako rozvití těch důvěr, takže koreferenci tam asi značit nelze.  | |+^JP, 26.10.| Různé "důvěry"  | //Nejvíce důvěry vkládají občané ČR ve své nejbližší okolí a v sebe samé. Nejméně důvěry vkládají občané České republiky do politiků. Důvěru píšícím novinářům vyslovilo 58 procent obyvatel, starostům a primátorům 43 procent dotázaných. Vyšší procento důvěry v politiky se vyskytuje u potenciálních voličů ODS než u voličů opozičních stran.// Jaké jsou vztahy mezi těmi důvěrami? U posledních dvou vět je to poměrně jasnější, protože tam ty důvěry mají nějaké vlastní argumenty, které jsou s něčím koreferenční (s novináři či politiky). U prvních dvou vět by se to snad dalo označit za generickou, obecnou důvěru, která se v něco vkládá, ale problém je v tom, že to "nejvíce" a "nejméně" tam figuruje jako rozvití těch důvěr, takže koreferenci tam asi značit nelze. **AN**: Ja byvh to vubec neznacila. | |
 ^JP, 26.10.| Nejasná extenze u generických NP  | Celý článek pojednává o průzkumu mezi lidmi o tom, komu nejvíce důvěřují. A jsou tam věty typu //"Lidé důvěřují více svým partnerům než sobě samým.// Jaký je tady vztah mezi "lidmi" a "partnery"? Teoreticky vzato by tam mohla být dokonce i koreference, protože ty množiny jsou prakticky asi totožné, i když v jednotlivých případech ty jejich prvky nikdy totožné nejsou. Podobných vět je v tom článku hodně, např. ty, kde by se mohla označovat podmnožina (//Svému nejbližšímu nadřízenému věří 67 procent lidí. Nejméně důvěry vkládají občané České republiky do politiků.//) Já jsem tam nikde neoznačoval nic, protože by to bylo dost šílené, ale to asi není úplně dobrý argument... **RO** V tom druhém případě bych asi klidně vyznačil aspoň koreferenci 0 mezi "lidí"-"občané". V prvním případě bych neznačil nic, stejně je vztah už naznačen skrz to "svým". Extenze je důležitá, ale nemůžem ji brát vždycky úplně, občas je záměr textu jinej. | | ^JP, 26.10.| Nejasná extenze u generických NP  | Celý článek pojednává o průzkumu mezi lidmi o tom, komu nejvíce důvěřují. A jsou tam věty typu //"Lidé důvěřují více svým partnerům než sobě samým.// Jaký je tady vztah mezi "lidmi" a "partnery"? Teoreticky vzato by tam mohla být dokonce i koreference, protože ty množiny jsou prakticky asi totožné, i když v jednotlivých případech ty jejich prvky nikdy totožné nejsou. Podobných vět je v tom článku hodně, např. ty, kde by se mohla označovat podmnožina (//Svému nejbližšímu nadřízenému věří 67 procent lidí. Nejméně důvěry vkládají občané České republiky do politiků.//) Já jsem tam nikde neoznačoval nic, protože by to bylo dost šílené, ale to asi není úplně dobrý argument... **RO** V tom druhém případě bych asi klidně vyznačil aspoň koreferenci 0 mezi "lidí"-"občané". V prvním případě bych neznačil nic, stejně je vztah už naznačen skrz to "svým". Extenze je důležitá, ale nemůžem ji brát vždycky úplně, občas je záměr textu jinej. | |
 ^JP, 8.10.| Obrat v loňském roce vs. obrat letos  | //Její __obrat__ podle předběžných výsledků činí za loňský rok téměř 1133 miliardy korun, __zisk__ před zdaněním je vypočten na 64.8 miliónu korun. Letos by se měl __obrat__ pohybovat okolo 1.2 miliardy korun a __zisk__ by měl zůstat na úrovni roku 1994.// Má se anotovat nějaký vztah mezi obraty a mezi zisky? Ve skutečnosti to koreferenční není, i když syntaktická struktura se tváří, jako kdyby bylo (to časové určení tam nefunguje jako rozvití substantiva, ale jako doplnění slovesa), a možná by to tak i šlo chápat, pokud by se to bralo jako nereferenční. V případě, že by to ve druhé větě bylo pronominalizované, byl by tam zřejmě typ ANAF, ale v tomhle případě to anafora asi není. Pak se nabízí ještě REST...  | | ^JP, 8.10.| Obrat v loňském roce vs. obrat letos  | //Její __obrat__ podle předběžných výsledků činí za loňský rok téměř 1133 miliardy korun, __zisk__ před zdaněním je vypočten na 64.8 miliónu korun. Letos by se měl __obrat__ pohybovat okolo 1.2 miliardy korun a __zisk__ by měl zůstat na úrovni roku 1994.// Má se anotovat nějaký vztah mezi obraty a mezi zisky? Ve skutečnosti to koreferenční není, i když syntaktická struktura se tváří, jako kdyby bylo (to časové určení tam nefunguje jako rozvití substantiva, ale jako doplnění slovesa), a možná by to tak i šlo chápat, pokud by se to bralo jako nereferenční. V případě, že by to ve druhé větě bylo pronominalizované, byl by tam zřejmě typ ANAF, ale v tomhle případě to anafora asi není. Pak se nabízí ještě REST...  | |

[ Back to the navigation ] [ Back to the content ]