Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- user:rosa:gauk [2013/11/12 23:24]
rosa
+++ user:rosa:gauk [2013/11/13 21:12]
rosa
@@ Line 2: / Line 2: @@
 Co je kurzívou, to je obsah velkého textového pole -- obvykle je požadavek na min. 50 znaků.
 Co není kurzívou, to je moje poznámka.
-**Nevim, jak moc to má bejt česky a jak moc to může bejt anglicky.**
 ===== Základní informace o projektu č. 1572314 =====
-**Tady se akorát možná vymyslí lepší název?**
+Český název projektu: 	Modelování závislostní syntaxe napříč jazyky
-Český název projektu: 	Odhalování a vytěžování multilingválních similarit
+Anglický název projektu: 	Modelling dependency syntax across languages
-Anglický název projektu: 	Discovery and exploitation of multilingual similarities
 Aktuální řešitel: 	Mgr. Rudolf Rosa
 První žadatel: 	Rudolf Rosa
@@ Line 36: / Line 34: @@
 ==== Charakteristika řešitelského kolektivu - rok 2014: ====
-**Tohle od vás potřebuju napsat, nějak jsem to nahodil. Prej by bylo dobrý, aby tu bylo definováno, jakou roli na projektu bude kdo mít... Nevim, jestli tam u sebe mam psát "bude dělat všechno" :-))**
 //Hlavní řešitel, Mgr. Rudolf Rosa, je studentem prvního ročníku doktorského studia Matematické lingvistiky na Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK v Praze, v červnu 2013 dokončil navazující magisterské studium tamtéž. Po dobu studia se podílel na několika výzkumných projektech, zaměřených na zlepšování kvality strojového překladu, a je spoluautorem řady článků prezentovaných na mezinárodních konferencích. Téma grantového projektu bude součástí jeho disertace.
 Životopis a publikace řešitele se nacházejí v příloze. [GAUK1039756]
 Školitel doc. Ing. Zdeněk Žabokrtský Ph. D. je docentem na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Dlouhodobě se zabývá parsingem, závislostní syntaxí, tektogramatickými strukturami, valencí sloves, zdroji lingvistických dat a strojovým překladem. Podílel se na projektu HamleDT 1.0, jehož cílem byla konverze různých závislostních korpusů do společného formátu a jejich částečná harmonizace, a na nějž navazuje tento grantový projekt. Řešitelům poskytne metodické vedení při výzkumných pracech a přípravě prezentací výsledků.
-Životopis a publikace školitele se nacházejí v příloze.
+Životopis a publikace školitele se nacházejí v přílohách. [GAUK1040080] [GAUK1040081]
-Spoluřešitel Bc. Jan Mašek je studentem druhého ročníku magisterského studia Matematické lingvistiky na Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK v Praze, v XXX absolvoval bakalářské studium XXX na Filosofické fakultě UK. Od XXX se podílí na projektu sentimentové analýzy. Téma grantového projektu odpovídá tématu jeho diplomové práce. Pro své lingvistické vzdělání bude jeho hlavním úkolem návrh a vyhodnocování testů lingvistické adekvátnosti výstupů, a bude se podílet na návrhu jazykově univerzálního anotačního schématu.
+Spoluřešitel Bc. Jan Mašek je studentem druhého ročníku magisterského studia Matematické lingvistiky na Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK v Praze, v září 2012 absolvoval bakalářské studium Mezikulturní komunikace - angličtina - čeština a Obecné jazykovědy na Filozofické fakultě UK. Podílel se jako anotátor na projektech Prague English Dependency Treebank 1.0 a 2.0 a od ledna 2013 se podílí na projektu SEANCe, analýzy sentimentu v češtině. Téma grantového projektu odpovídá tématu jeho diplomové práce. Pro jeho lingvistické vzdělání a zkušenosti se bude podílet zejména na harmonizaci zdrojových syntakticky anotovaných korpusů a na návrhu jazykově univerzálního anotačního schématu.
-Životopis spoluřešitele se nachází v příloze.//
+Životopis spoluřešitele se nachází v příloze. [GAUK1040145]//
 ===== Finanční požadavky =====
@@ Line 54: / Line 50: @@
 Osobní náklady (mzdy) a stipendia	(počítá se automaticky)
 Celkem	(počítá se automaticky)
-**90k na cestování je asi celkem dost -- není asi zakázáno o to žádat, ale nevím, jestli jim to nebude připadat přehnaný a nezamítnou kvůli tomu ten projekt. Je to zhruba LREC+ACL. Pokud by to třeba bylo třeba LREC+TLT, tak by to bylo řekněme 80k, nevim jestli je to o tolik lepší...**
 ==== Struktura finančních prostředků - rok 2014: ====
@@ Line 61: / Line 55: @@
 Plánované konference a pobyty:
-* LREC 2014, Rejkjavík (poplatek 8000 Kč, ubytování a doprava 35000 Kč)
+* LREC 2014, Rejkjavík (poplatek 8000 Kč, ubytování a doprava 35000 Kč) -- nejvýznamnější konference zaměřená na lingvistické datové zdroje
-* ACL 2014, Baltimore (poplatek 15000 Kč, ubytování a doprava 30000 Kč)
+* ACL 2014, Baltimore (poplatek 15000 Kč, ubytování a doprava 30000 Kč) -- nejvýznamnější konference v oblasti komputační lingvistiky
-* TLT 2014 (poplatek 3500 Kč, ubytování a doprava 20000 Kč)
+* TLT 2014 (poplatek 3500 Kč, ubytování a doprava 20000 Kč) -- konference specializovaná na syntakticky anotované korpusy
 Náklady na pobyty jsou určeny přibližně na základě minulých let.
@@ Line 81: / Line 75: @@
 ==== Anotace (max 200 slov): ====
 //
-Lidské jazyky jsou si navzájem více či méně podobné, a znalost jednoho jazyka můžeme využít pro snazší porozumění jinému jazyku. Doklady toho můžeme pozorovat sami na sobě -- jsme schopni s malou nebo žádnou dopomocí porozumět neznámému jazyku, který je podobný jazyku nám již známému; a čím více cizích jazyků známe, tím snáze se nám učí každý další cizí jazyk, i pokud není blízce příbuzný s žádným nám známým jazykem.
+V grantovém projektu budeme zkoumat vzájemné podobnosti přirozených jazyků a získané poznatky využijeme pro dva typy úloh komputační lingvistiky, řešících aktuální problémy zpracování jazyka na úrovni syntaxe.
+Prvním typem úloh budou technologie mezijazyčné projekce, kdy model jednoho jazyka využijeme pro přibližné modelování jazyka podobného, pro který nemáme dostatečné jazykové zdroje.
+Druhým typem úloh bude přenositelnost jednojazyčných technologií, kdy nástroje a postupy vyvinuté pro práci s jedním či několika málo jazyky zobecníme tak, aby umožňovaly zpracování téměř či zcela libovolného jazyka, pro který jsou k dipozici odpovídající datové zdroje.
-V grantovém projektu tyto vlastnosti jazyků využijeme v počítačovém zpracování přirozených jazyků, a to pro dva typy úloh:
+Přestože existují rozsáhlé jazykové zdroje pro mnoho jazyků, v praxi se často ukazuje, že je obtížné tyto úlohy úspěšně řešit. Dostupné zdroje jsou totiž obvykle silně heterogenní, používají rozdílná anotační schémata a jsou vystavěny na základě odlišných lingvistických tradic a konvencí. Nutným mezikrokem pro uskutečnění hlavních cílů projektu je proto shromáždění a harmonizace existujících syntakticky anotovaných jazykových korpusů.
-Prvním typem jsou technologie crosslingvální projekce, kdy schopnost zpracovávat jeden jazyk využijeme pro zpracování jazyka podobného, pro který nemáme dostatečné jazykové zdroje.
-Druhým typem je přenositelnost monolingválních technologií, kdy nástroje a postupy vyvinuté pro práci s jedním jazykem adaptujeme pro práci s jinými jazyky.
-Přestože existují rozsáhlé jazykové zdroje pro mnoho jazyků, v praxi se často ukazuje, že je obtížné tyto úlohy řešit. Dostupné zdroje jsou totiž obvykle silně heterogenní, používají rozdílná anotační schémata a jsou vystavěny na základě odlišných lingvistických rozhodnutí. Nutným mezikrokem pro uskutečnění hlavních cílů projektu je proto shromáždění a harmonizace existujících jazykových zdrojů, zejména syntakticky anotovaných korpusů.
 //
 ==== Anotace v anglickém jazyce (max 200 slov): ====
-//To se přeloží až to bude česky.//
-==== Současný stav poznání: ====
 //
-Treebanky se dělaj už dlouho: Penn Treebank, a nevim co ještě jsou starý treebanky, FGD co dalo vzniknout PDT a dalším pražským (PADT, PEDT, PCEDT, TamilTB)...
+In this grant project, we will explore mutual similarities of natural languages, and we will use our findings for two types of computational linguistics tasks, dealing with current problems of natural language processing on syntax level.
+The first task type will be cross-lingual projection technologies, where a model of one language will be used to approximately model a similar language for which sufficient language resources are not available.
+The second task type will focus on portability of monolingual technologies, where tools and procedures developed for working with one or a few languages will be generalized so that they can be used to process any or nearly any language for which sufficient data are available.
-Obvykle každý treebank (případně malá rodina treebanků, jako např. pražské treebanky) používá jiný anotační styl. Každý styl obvykle vychází z některých jiných, kterým je více či méně podobný, ale v praxi se většina stylů od sebe liší natolik, že pro práci s daty anotovanými jedním stylem není znalost jiného podobného stylu plně postačující.
+Although there exist vast language resources for a number of languages, practice often shows that it is hard to successfully solve the aforementioned tasks. This is due to the fact that the available resources are usually very heterogeneous, are using different annotation schemes and are built on the basis of different linguistic traditions and conventions. A necessary by-step in reaching the main goals of the project is therefore to collect and harmonize existing syntactically annotated language corpora.
-Rozdíly nejen ve struktuře stromů (předložky, koordinace, složená slovesa) a značkách hran (dependency labels no, jak se to česky...), ale i v tagsetech (značkách pro slovní druhy a další morfologické rysy), a dokonce i v tokenizaci **(citace, příklady)**.
+//
-Každé anotační schéma je nějak lingvisticky motivované, nicméně u každého anotačního schématu je třeba vyřešit mnohé otázky, na které je těžké najít jednoznačnou odpověď na základě lingvistické motivace, a jde tedy v důsledku o rozhodnutí spíše technická než lingvistická. Existuje hypotéza, že mnoho rozdílů v anotačních schématech je ve skutečnosti spíše technického rázu, a opravdu dobře lingvisticky motivovaných rozdílů je poměrně málo.
+==== Současný stav poznání: ====
-Krom toho se ví (snad?), že některý anotační schémata se parserum líp učej, tak jsou možná lepší, možná lépe zachycují skutečnou strukturu vět daného jazyka. (Ovšem nejlíp se učí left chain nebo right chain, ale asi to neznamená, že jsou nejlepší, to nějak říct vhodně.) Je otázkou, zda totéž platí napříč jazyky, nebo zda pro různé jazyky jsou různé anotační styly výrazně vhodnější.
-Heterogenní treebanky představují překážku v mnoha oblastech - např. vyhodnocení neřízeného závislostního rozboru (nebo tomu řikat unsupervised dependency parsing? neřízený závislostní parsing? závislostní analýza bez učitele?) viz David, delexikalizovaný parsing a projekce těch stromů viz Googlové, ale i pro formální lingvisty, kteří chtějí provádět komparativní analýzu jednotlivých jazyků.
+**TODO citace**
-Snahy o sjednocení obvykle na několika málo treebancích (viz related work UDT). Jediná větší aktivita v harmonizaci je HamleDT -- **todo napsat co to je**.
+//
-Pak je UDT od Googlů, který na to jdou od lesa, a krom toho, že si definujou jednotnej anotační styl, tak nepoužívaj existující treebanky ale anotujou si vlastní. To je ale asi škoda, když už jich tolik je, a je nejspíš levnější je harmonizovat než to anotovat "od nuly" -- taky maj ty treebanky poměrně malý.
+Syntaktická analýza jazyka (parsing) s pomocí syntakticky anotovaných korpusů (treebanků) je již zavedeným a stále se rozvíjejícím směrem, na čemž má velký podíl existence velkých treebanků (např. CITE PennTB, PDT), a také v minulosti organizované soutěže v parsingu (CITE CoNLL). V dnešní době jsou k dispozici desítky treebanků pro mnoho světových jazyků, anotovaných v různých anotačních stylech, a mnoho různých parserů, které je možné na těchto treebancích natrénovat a poté použít pro analýzu vět daného jazyka. (Pod pojmem anotační styl rozumíme soubor pravidel a konvencí, s použitím kterých byl daný datový zdroj lingvisticky anotován.)
-Tagset: řeší Danovo Interset a dělá to celkem dobře (snad?), my to asi nějak extra měnit nebudem. Taky to řeší univerzální tagy od Googlů, ale dosti nepostačujícím způsobem.
+Jedním z velkých témat současné komputační lingvistiky je multilingualita. Ukazuje se, že nástroje při analýze různých jazyků dosahují různých úspěšností, což odkazuje jednak na typologickou odlišnost jazyků, ale také na odlišnosti v anotačních stylech jednotlivých treebanků. Spolehlivé porovnání úspěšnosti parserů na různých jazycích je proto obtížné a je obvykle nutné parsery více či méně upravovat pro natrénování nad dalším jazykem; některé vlastnosti některých treebanků dokonce znemožňují nad nimi úspěšně natrénovat některé druhy parserů, například neprojektivní konstrukce v češtině jsou překážkou pro projektivní parsery.
+Na významu také získává zaměření na jazyky, pro které je dostupné pouze malé nebo žádné množství potřebných datových zdrojů pro natrénování parseru standardním způsobem. Používají se proto přibližné techniky delexikalizovaného parsingu a mezijazyčné projekce, kdy se parser natrénovaný na existujícím treebanku pro jeden jazyk použije pro analýzu jiného podobného jazyka, pro nějž nejsou k dispozici dostatečné datové zdroje CITE. Příbuzným odvětvím je neřízený parsing, kdy se parser trénuje nad velkými daty bez syntaktické anotace, pouze na základě definování pravděpodobnostních požadavků na výsledné závislostní stromy. Pro vyhodnocení úspěšnosti obou těchto metod se používají existující treebanky, což velmi znesnadňuje spolehlivé vyhodnocení jejich úspěšnosti, neboť odlišnosti v lingvistických tradicích a konvencích vedou k heterogennosti jednotlivých treebanků.
-Struktura stromů: dá se dělat lecjaks, ale vlastně těch rozdílů obvykle není moc. Pražský styl, Stanfordský styl (má varianty), když přijeme nějaký základní ideje jako že by to měl bejt strom, tak je to obvykle celkem dobře převoditelný z jednoho stylu na jinej.
+Již nějakou dobu se tedy objevuje myšlenka sjednocení anotačních stylů treebanků, tak aby nenastávaly výše popsané problémy. Prvním velkým projektem tohoto typu byl HamleDT CITE, kolekce 29 treebanků pro různé jazyky sjednocených (harmonizovaných) do pražského anotačního sylu, navazující na postupný vznik několika treebanků anotovaných v tomto stylu (CITE PDT, PEDT, PADT, PCEDT, TamilTB, SlovinskejTB). Značky slovních druhů a morfologických rysů (tagy) byly konvertovány do Intersetu (CITE), který je pokusem o vytvoření jakési nadmnožiny všech takových značek (kromě těch, které jsou příliš jazykově specifické). Závislostní struktury byly konvertovány do pražského stylu (PDT) zejména v případě koordinací, kde se pražský styl ukázal být dostatečně expresivním pro zachycení většiny koordinačních struktur jednotlivých jazyků, mnohé další odlišnosti ale zůstaly ponechány (například anotace složených sloves). Značky závislostních vztahů (deprely) byly namapovány na sadu analytických funkcí definovaných v PDT, která umožňuje správně zachytit nejdůležitější role jako podmět, předmět či přísudek, ale některé další role zachytit neumí (například členy či negativní částice) a dochází tak ke ztrátě informace při konverzi. Navíc nepodporuje podspecifikovanost deprelů, takže v případě že zdrojový treebank neobsahuje dostatek informací pro rozlišení jednotivých deprelů, musejí být použity heuristiky.
-Dependency labels: je to hodně divoký, velice rozličná granularita (jednotky až stovky různých hodnot). HamleDT to mapuje na afuny, jejichž definice trochu rozšířil, ale je to trochu pofidérní. Googlové to mapujou na upravené Stanford Labeled Dependencies a maj to asi o něco hežčí, ale je to work in progress a maj tam lecjaký nejasnosti. Je vidět, že tady je potřeba ještě zapracovat, ideálně najít nějakou dobrou sadu labelů který půjdou použít relativně univerzálně -- jakoby Interset na deprely, ale když už máme všechno možný v Intersetu, tak to asi nemusí bejt tak expresivní a spíš to může bejt něco jako SD.
+Druhým velkým projektem v oblasti vytváření velké kolekce harmonizovaných treebanků je projekt Googlu s názvem Universal Dependency Treebanks (CITE). Ten narozdíl od HamleDTa nejde cestou konverze existujících treebanků, ale rozhodl se pro vytváření nových treebanků, což umožňuje zaručit skutečně vysokou jednotnost anotace, ale na druhé straně jde o zdlouhavou a finančně náročnou práci - v současné době proto tato kolekce obsahuje pouze šest treebanků, a to poměrně malé velikosti. Slovní druhy jsou reprezentovány pomocí UPT (CITE), který umožňuje zachytit pouze 12 slovních druhů bez dalších morfologických informací, což je pro mnohé aplikace nedostatečné. Anotace závislostních struktur a deprelů vychází ze Stanford Labeled Dependencies (CITE). Jejich sada seprelů má hierachickou strukturu, což umožňuje použití podspecifikovaných deprelů, tj. například místo konkrétního druhu slovesného doplnění lze použít obecnější typ deprelu - to je velmi užitečné pro zachycení různé potřebné granularity deprelů v různých jazycích. Výzkumníci Google adaptovali Stanfordské deprely tak, aby byly jazykově nezávislé, zejména pomocí rozšíření definice některých deprelů a spojení více podobných deprelů do jednoho. Kolekce je ale stále ve vývoji, anotace proto dosud není napříč jednotlivými treebanky zcela konzistentní a sada deprelů také ještě není ustálená.
-Anebo by se třeba měl Interset rozšířit o syntaktický rysy a pokrývat jak tagy, tak deprely? Stejně je hranice mezi tagem a deprel dost fuzzy.
-HamleDT má mnoho problémů - chyby v konverzích, ztrátovost, nedostatečná harmonizace (koordinace ano, ale co třeba slovesné skupiny?), podivná sada labelů... Asi je to dobrá cesta, ale chtělo by to dotáhnout.
-Potenciál pro budoucí výzkum (až tohle bude): ty collapsed SD, to by taky asi šlo pak dělat něco takovýho jakože jazykově nezávisle a mít najednou automatickou analýzu z a-roviny na t-rovinu pro libovolnej jazyk.
 //
 ==== Přínos projektu k rozvoji fakulty / VŠ: ====
 (Popis návaznosti projektu na další řešené projekty tuzemské i zahraniční.)
-**Tohle by pravděpodobně mělo být celkem konkrétní, tj. o poznání konkrétnější než je to teď. A asi by se tu nemělo mluvit moc o tom, na co to bude lidem mimo ÚFAL, na to jsou asi Cíle řešení projektu.**
+**TODO citace**
 //
-Tento projekt navazuje na dlouhou a úspěšnou tradici treebankingu na Ústavu formální a aplikované lingvistiky a umožňuje mu zůstat na světové špičce v této oblasti. Zároveň ještě více zpřístupní treebanky vytvořené na ÚFALu (PDT, PEDT, PADT, TamilTB) dalším výzkumníkům.
+První část projektu - vytvoření kolekce syntakticky anotovaných korpusů (treebanků) s jednotným anotačním schématem - přímo navazuje na projekt HamleDT (CITE). Výstupy této práce umožní Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL) udržet si prestiž a úroveň světové špičky v oblasti treebankingu.  ÚFAL by se díky této kolekci například mohl pokusit o zorganizování soutěže v parsingu, navazující na úspěšné soutěže tohoto typu v minulosti (CITE CoNLL).
-Hlavním výstupem projektu bude kolekce mnoha treebanků hamonizovaných do jednotného anotačního stylu, což bude představovat významný a cenný datový zdroj pro výzkumníky z mnoha oblastí počítačové i formální lingvistiky.
+Zejména díky svému velkému rozsahu, jakož i existenci mnoha nástrojů vyvinutých na ÚFALu pro práci s daty tohoto typu, se kolekce stane cenným zdrojem pro studenty doktorského studia lingvistiky, kterým usnadní jejich výzkum -- studenti ÚFALu se věnují například neřízenému parsing (CITE) či jazykovým projekcím (CITE).  Kolekce také umožní vytváření dalších odvozených datových zdrojů: ÚFAL je aktivní například v anotaci hloubkových jazykových struktur (CITE), valence (CITE), koreference (CITE) či sentimentu (CITE).
-Parsing. Využijou to lidi, který už dělaj unsupervised parsing (David, Valentýn Spitkovský), delexicalized parsing and projection of dependency structures (Loganathan, Googlové), syntax-based machine translation (TectoMT, a určitě ještě někdo) a tak.
+Vytvořený datový zdroj bude využitelný i ve výuce některých magisterských předmětů garantovaných ÚFALem, jako jsou Zdroje lingvistických dat, Technologie zpracování přirozeného jazyka či Pražský závislostní korpus.
-Srovnávací lingvistika, porovnávající vlastnosti různých jazyků -- usnadnění převedením treebanků do jednotného formátu a anotačního schámatu, včetně existence řady nástrojů vyvíjených na ÚFALu, které je možné použít pro práci s vytvořenými daty.
+Potřebu masivně paralelního zpracovávání velkých dat při práci s kolekcí lze využít v předmětech zabývajících se oblastmi data-intesive computing a paralelizací; práci s kolekcí by mohlo být možné využít jako benchmark pro úlohy tohoto typu.
-Kromě vytvoření datového zdroje věříme, že se nám podaří posunout i hranice poznání v oblasti treebankingu, zejména umožněním lepšího nadhledu, a že na naší práci budou moci stavět další výzkumníci v této oblasti na ÚFALu i v zahraničí.
+Poznatky získané experimenty s modelováním syntaxe napříč jazyky mohou být přínosné například pro systémy strojového překladu založené na syntaxi, jako je ÚFALem vyvíjené TectoMT (CITE), a s ním související mezinárodní projekt QTLeap, na němž se ústav podílí. ÚFALu by se tak mohly otevřít dveře k překladu mezi jinými jazykovými páry, než je jediný v současnosti podporovaný pár angličtina-čeština.
+Na experimenty samotné pak mohou navázat další diplomové či dizertační práce, rozšiřující a prohlubující tyto experimenty a přinášející nové experimenty podobného typu.
 //
+(Původní verze zde: [[user:rosa:gauk_backup#prinos-projektu-k-rozvoji-fakulty-vs]])
 ==== Materiální zajištění projektu: ====
@@ Line 144: / Line 135: @@
 //
-. Vytvoření univerzálního anotačního schématu, použitelného pro reprezentaci treebanků mnoha různých jazyků.
+Hlavním cílem projektu je dosáhnout světové úrovně v úlohách modelování syntaxe napříč jazyky.
-. Vytvoření velké kolekce existujících treebanků automaticky zkonvertovaných a harmonizovaných do tohoto univerzálního schématu.
-. Prohloubení poznání o míře odlišnosti jazyků a aplikovatelnosti jednotných přístupů na typologicky odlišné jazyky, doloženo experimenty na vytvořené datové sadě.
-Výstupy projektu budou mít rozsáhlé využití v mnoha oblastech lingvistiky pro české i zahraniční výzkumníky. Vytvořenou kolekci bude možné využít v mnoha typech parsingu. Klasický parsing využije jednotnost schématu a formátu, takže bude snadné parser bez zásadních úprav natrénovat pro libovolný z jazyků obsažených v kolekci. Kolekce bude snadno využitelná pro všechny oblasti vícejazyčného parsingu, jako je crosslinguální parsing. Díky sjednoceným značkám slovních druhů a morfologických rysů bude také dobře využitelná pro delexikalizovaný parsing. Měla by také být díky jednotnosti schématu vhodnější pro evaluaci neřízeného parsingu.
+Dosažení snadné přenositelnosti jazykových technologií z jednoho jazyka na jiný jazyk, k němuž existují odpovídající datové zdroje, umožní výzkumníkům vymanit se z omezování se na jeden či několik málo jazyků: vyvinuté nástroje bude možné jednoduše aplikovat přinejmenším na desítky světových jazyků, a tak i snadno porovnat jejich úspěšnost s úspěšností nástrojů vyvinuých jinými výzkumníky. Věříme, že to přispěje k usnadnění a urychlení vývoje v komputační i formální lingvistice.
-Kolekce bude také cenná pro srovnávací výzkum jazyků, neboť umožní postihnout skutečné rozdíly mezi jazyky odstíněním rozdílů daných pouze různými anotačními styly různých datových zdrojů. Navíc umožní zkoumat různé jazyky bez nutnosti seznamovat se pro každý jazyk s anotačním schématem jeho treebanku, zájemci bude postačovat seznámit se pouze s jedním anotačním stylem.
-Na teoretičtější rovině pak výstupy projektu přinesou zřetelné argumenty pro rozličná tvrzení o vzájemné podobnosti či odlišnosti jednotlivých jazyků a o míře existence či neexistence takzvaných jazykových univerzálií.
+Úspěšně zvládnutí techniky mezjazyčné projekce pak umožní pracovat i s takovými jazyky, pro které dostatečně datové zdroje nejsou k dipozici. Počet jazyků, kterými lidé mluví, se odhaduje na několik tisíc, zatímco zdroje potřebné velikosti a kvality jsou dostupné pouze pro několik desítek z nich. Technologie pro práci s jazyky s omezenými zdroji umožňují použití nástrojů komputační lingvistiky i na tyto jazyky, bez nutnosti nejprve vyvtvořit potřebná data, což je časově i finančně náročné.
+Dílčím cílem projektu je vytvoření velké multilinguální kolekce existujících syntakticky anotovaných korpusů (treebanků), harmonizovaných do jednotného anotačního schématu.
+Možností využití této datové sady v komputační lingvistice se nabízí celá řada, zejména jako zdroje trénovacích dat pro parsing včetně jeho variant, jako je například delexikalizovaný parsing. Může také posloužit jako testovací data pro neřízenou závislostní analýzu jazyka, kde vynikne jednotnost jejího antačního schématu, která umožní srovnání výsledků pro jednotlivé jazyky s velkou vypovídací hodnotou.
+Zároveň půjde o cenný zdoj i pro formální lingvisty, kterým umožní snadno zkoumat všechny jazyky obsažené v kolekci, bez nutnosti seznamovat se pro každý jazyk s jeho anotačním schématem, neboť schéma bude pro všechny jazyky společné.  Zejména ale zásadním způsobem usnadní práci na vzájemném porovnávání jednotlivých jazyků.
 //
-Původní text:
+(Původní verze zde: [[user:rosa:gauk_backup#cile-reseni-projektu]])
-Vytvoření datového zdroje HamleDT 2.5, prozkoumání jazykové specifičnosti a univerzálnosti různých vlastností jazyků a jazykových jevů.
-Taky budeme experimentálně ověřovat přenositelnost technologií a znalostí mezi jazyky, což lze provést například experimenty s delexikalizovaným parsingem nebo joint parsingem.
 ==== Způsob řešení: ====
+**Významně přepsat**
 //
 Práce na projektu bude probíhat na platformě Treex, nad níž je vystavěn projekt HamleDT 1.0, a která poskytuje mnoho nástrojů pro zpracování jazyka.
@@ Line 177: / Line 173: @@
 ==== Prezentace výsledků: ====
 //Výsledky budou průběžně prezentovány na seminářích Ústavu formální a aplikované lingvistiky a na WDS.
-Budeme také publikovat příspěvky na mezinárodních konferencích -- plánujeme účast na
+Budeme publikovat příspěvky na mezinárodních konferencích -- pokusíme se o přijetí článku na
-konferencích LREC, ACL, a/nebo TLT.
+konferenci LREC, ACL, a/nebo TLT -- a plánujeme i publikaci v odborném časopise, například PBML.
-Plus se budem snažit o časopisy.
+Průběžné výsledky budeme popisovat také v technických zprávách.
-A taky budem publikovat software, kterej z toho vznikne, s otevřenejma licencema.
+Vytvořený software bude průběžně zveřejňován na webových stránkách pod svobodnou licencí.
-U všech publikací, včetně disertační práce, bude uvedeno, že byly finančně podporovány
-Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.//
+U všech publikací, včetně disertační práce, bude uvedeno, že byly finančně podporovány Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.//
 ===== Přílohy =====
-Moje CV a publikace ([[http://cv.nikde.eu/rosa_rudolf_cv_cs.php]]),
+Moje CV a publikace {{:user:rosa:rosa_rudolf_cv_cs_2013_11_11.pdf|}}
-ZŽ CV, ZŽ publikace, HM CV.
+ZŽ CV {{:user:rosa:cv-zz.pdf|}}
+ZŽ publikace {{:user:rosa:zz-pub.pdf|}}
+HM CV {{:user:rosa:cv_masek.pdf|}}

[ Back to the navigation ] [ Back to the content ]

Institute of Formal and Applied Linguistics Wiki

Differences