Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- user:rosa:gauk [2013/11/13 16:11]
rosa
+++ user:rosa:gauk [2013/11/13 21:10]
rosa
@@ Line 2: / Line 2: @@
 Co je kurzívou, to je obsah velkého textového pole -- obvykle je požadavek na min. 50 znaků.
 Co není kurzívou, to je moje poznámka.
-**Nevim, jak moc to má bejt česky a jak moc to může bejt anglicky.**
 ===== Základní informace o projektu č. 1572314 =====
-**Tady se akorát možná vymyslí lepší název?**
 Český název projektu: 	Modelování závislostní syntaxe napříč jazyky
-Anglický název projektu: 	Modelling of dependency syntax across languages
+Anglický název projektu: 	Modelling dependency syntax across languages
 Aktuální řešitel: 	Mgr. Rudolf Rosa
 První žadatel: 	Rudolf Rosa
@@ Line 52: / Line 50: @@
 Osobní náklady (mzdy) a stipendia	(počítá se automaticky)
 Celkem	(počítá se automaticky)
-**90k na cestování je asi celkem dost -- není asi zakázáno o to žádat, ale nevím, jestli jim to nebude připadat přehnaný a nezamítnou kvůli tomu ten projekt. Je to zhruba LREC+ACL. Pokud by to třeba bylo třeba LREC+TLT, tak by to bylo řekněme 80k, nevim jestli je to o tolik lepší...**
 ==== Struktura finančních prostředků - rok 2014: ====
@@ Line 89: / Line 85: @@
 ==== Anotace v anglickém jazyce (max 200 slov): ====
-**To se přeloží až to bude česky.**
+//
+In this grant project, we will explore mutual similarities of natural languages, and we will use our findings for two types of computational linguistics tasks, dealing with current problems of natural language processing on syntax level.
+The first task type will be cross-lingual projection technologies, where a model of one language will be used to approximately model a similar language for which sufficient language resources are not available.
+The second task type will focus on portability of monolingual technologies, where tools and procedures developed for working with one or a few languages will be generalized so that they can be used to process any or nearly any language for which the corresponding data are available.
-////
+Although there exist vast language resources for a number of languages, practice often shows that it is hard to successfully solve the aforementioned tasks. This is due to the fact that the available resources are usually very heterogeneous, are using different annotation schemes and are built on the basis of different linguistic traditions and conventions. A necessary by-step in reaching the main goals of the project is therefore an assembly and harmonization of existing syntactically annotated language corpora.
+//
 ==== Současný stav poznání: ====
-**Znova a lépe.**
+**TODO citace**
+//
+Syntaktická analýza jazyka (parsing) s pomocí syntakticky anotovaných korpusů (treebanků) je již zavedeným a stále se rozvíjejícím směrem, na čemž má velký podíl existence velkých treebanků (např. CITE PennTB, PDT), a také v minulosti organizované soutěže v parsingu (CITE CoNLL). V dnešní době jsou k dispozici desítky treebanků pro mnoho světových jazyků, anotovaných v různých anotačních stylech, a mnoho různých parserů, které je možné na těchto treebancích natrénovat a poté použít pro analýzu vět daného jazyka. (Pod pojmem anotační styl rozumíme soubor pravidel a konvencí, s použitím kterých byl daný datový zdroj lingvisticky anotován.)
+Jedním z velkých témat současné komputační lingvistiky je multilingualita. Ukazuje se, že nástroje při analýze různých jazyků dosahují různých úspěšností, což odkazuje jednak na typologickou odlišnost jazyků, ale také na odlišnosti v anotačních stylech jednotlivých treebanků. Spolehlivé porovnání úspěšnosti parserů na různých jazycích je proto obtížné a je obvykle nutné parsery více či méně upravovat pro natrénování nad dalším jazykem; některé vlastnosti některých treebanků dokonce znemožňují nad nimi úspěšně natrénovat některé druhy parserů, například neprojektivní konstrukce v češtině jsou překážkou pro projektivní parsery.
+Na významu také získává zaměření na jazyky, pro které je dostupné pouze malé nebo žádné množství potřebných datových zdrojů pro natrénování parseru standardním způsobem. Používají se proto přibližné techniky delexikalizovaného parsingu a mezijazyčné projekce, kdy se parser natrénovaný na existujícím treebanku pro jeden jazyk použije pro analýzu jiného podobného jazyka, pro nějž nejsou k dispozici dostatečné datové zdroje CITE. Příbuzným odvětvím je neřízený parsing, kdy se parser trénuje nad velkými daty bez syntaktické anotace, pouze na základě definování pravděpodobnostních požadavků na výsledné závislostní stromy. Pro vyhodnocení úspěšnosti obou těchto metod se používají existující treebanky, což velmi znesnadňuje spolehlivé vyhodnocení jejich úspěšnosti, neboť odlišnosti v lingvistických tradicích a konvencích vedou k heterogennosti jednotlivých treebanků.
+Již nějakou dobu se tedy objevuje myšlenka sjednocení anotačních stylů treebanků, tak aby nenastávaly výše popsané problémy. Prvním velkým projektem tohoto typu byl HamleDT CITE, kolekce 29 treebanků pro různé jazyky sjednocených (harmonizovaných) do pražského anotačního sylu, navazující na postupný vznik několika treebanků anotovaných v tomto stylu (CITE PDT, PEDT, PADT, PCEDT, TamilTB, SlovinskejTB). Značky slovních druhů a morfologických rysů (tagy) byly konvertovány do Intersetu (CITE), který je pokusem o vytvoření jakési nadmnožiny všech takových značek (kromě těch, které jsou příliš jazykově specifické). Závislostní struktury byly konvertovány do pražského stylu (PDT) zejména v případě koordinací, kde se pražský styl ukázal být dostatečně expresivním pro zachycení většiny koordinačních struktur jednotlivých jazyků, mnohé další odlišnosti ale zůstaly ponechány (například anotace složených sloves). Značky závislostních vztahů (deprely) byly namapovány na sadu analytických funkcí definovaných v PDT, která umožňuje správně zachytit nejdůležitější role jako podmět, předmět či přísudek, ale některé další role zachytit neumí (například členy či negativní částice) a dochází tak ke ztrátě informace při konverzi. Navíc nepodporuje podspecifikovanost deprelů, takže v případě že zdrojový treebank neobsahuje dostatek informací pro rozlišení jednotivých deprelů, musejí být použity heuristiky.
+Druhým velkým projektem v oblasti vytváření velké kolekce harmonizovaných treebanků je projekt Googlu s názvem Universal Dependency Treebanks (CITE). Ten narozdíl od HamleDTa nejde cestou konverze existujících treebanků, ale rozhodl se pro vytváření nových treebanků, což umožňuje zaručit skutečně vysokou jednotnost anotace, ale na druhé straně jde o zdlouhavou a finančně náročnou práci - v současné době proto tato kolekce obsahuje pouze šest treebanků, a to poměrně malé velikosti. Slovní druhy jsou reprezentovány pomocí UPT (CITE), který umožňuje zachytit pouze 12 slovních druhů bez dalších morfologických informací, což je pro mnohé aplikace nedostatečné. Anotace závislostních struktur a deprelů vychází ze Stanford Labeled Dependencies (CITE). Jejich sada seprelů má hierachickou strukturu, což umožňuje použití podspecifikovaných deprelů, tj. například místo konkrétního druhu slovesného doplnění lze použít obecnější typ deprelu - to je velmi užitečné pro zachycení různé potřebné granularity deprelů v různých jazycích. Výzkumníci Google adaptovali Stanfordské deprely tak, aby byly jazykově nezávislé, zejména pomocí rozšíření definice některých deprelů a spojení více podobných deprelů do jednoho. Kolekce je ale stále ve vývoji, anotace proto dosud není napříč jednotlivými treebanky zcela konzistentní a sada deprelů také ještě není ustálená.
+//
 ==== Přínos projektu k rozvoji fakulty / VŠ: ====
@@ Line 126: / Line 137: @@
 Hlavním cílem projektu je dosáhnout světové úrovně v úlohách modelování syntaxe napříč jazyky.
-Dosažení snadné přenositelnosti jazykových technologií z jednoho jazyka na jiný jazyk, k němuž existují odpovídající datové zdroje, umožní výzkumníkům vymanit se z omezování se na jeden či několik málo jazyků: vyvinuté nástroje bude možné jednoduše aplikovat na desítky světových jazyků, a tak i snadno porovnat jejich úspěšnost s úspěšností nástrojů vyvinuých jinými výzkumníky. Věříme, že to přispěje k usnadnění a urychlení vývoje v komputační i formální lingvistice.
+Dosažení snadné přenositelnosti jazykových technologií z jednoho jazyka na jiný jazyk, k němuž existují odpovídající datové zdroje, umožní výzkumníkům vymanit se z omezování se na jeden či několik málo jazyků: vyvinuté nástroje bude možné jednoduše aplikovat přinejmenším na desítky světových jazyků, a tak i snadno porovnat jejich úspěšnost s úspěšností nástrojů vyvinuých jinými výzkumníky. Věříme, že to přispěje k usnadnění a urychlení vývoje v komputační i formální lingvistice.
 Úspěšně zvládnutí techniky mezjazyčné projekce pak umožní pracovat i s takovými jazyky, pro které dostatečně datové zdroje nejsou k dipozici. Počet jazyků, kterými lidé mluví, se odhaduje na několik tisíc, zatímco zdroje potřebné velikosti a kvality jsou dostupné pouze pro několik desítek z nich. Technologie pro práci s jazyky s omezenými zdroji umožňují použití nástrojů komputační lingvistiky i na tyto jazyky, bez nutnosti nejprve vyvtvořit potřebná data, což je časově i finančně náročné.

[ Back to the navigation ] [ Back to the content ]

Institute of Formal and Applied Linguistics Wiki

Differences