[ Skip to the content ]

Institute of Formal and Applied Linguistics Wiki


[ Back to the navigation ]

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
Next revision
Previous revision
Next revision Both sides next revision
user:zeman:dz-parser:icon [2009/10/28 11:05]
zeman Statistiky značek slovních druhů.
user:zeman:dz-parser:icon [2009/11/02 22:51]
zeman Chunk label.
Line 5: Line 5:
 ===== Zbývá udělat ===== ===== Zbývá udělat =====
  
-  * Napsat článek.+  * Přidat jako rys chunk label, a to i pro DZ Parser.
   * Rozchodit podporu clusteru v makefilech, abych nemusel MST parser pouštět ručně zvlášť.   * Rozchodit podporu clusteru v makefilech, abych nemusel MST parser pouštět ručně zvlášť.
   * Vyzkoušet neprojektivní parsing MST parserem.   * Vyzkoušet neprojektivní parsing MST parserem.
Line 29: Line 29:
 | bengálština | 6449 | 2997 | 2336 | 14 | 30 | 398 | 367 | | bengálština | 6449 | 2997 | 2336 | 14 | 30 | 398 | 367 |
 | telugština | 5494 | 2462 | 1403 | 12 | 31 | 409 | 453 | | telugština | 5494 | 2462 | 1403 | 12 | 31 | 409 | 453 |
 +
 +Statistiky v tabulce byly získány následujícím příkazem:
 +
 +<code bash>$TOOLS/conll_pocet_hodnot_sloupec.pl 4 < hi/dtrain.mconll</code>
 +
 +==== Naivní telugu ====
 +
 +V&nbsp;telugských stromech jsem vypozoroval extrémní důsledek slovosledu SOV: poměrně často se stává, že poslední slovo věty visí na kořeni (typicky je to zřejmě sloveso) a většina ostatních slov visí na něm. Pro hindštinu a bengálštinu už to neplatí. Následující tabulka ukazuje podíl uzlů v jednotlivých datových souborech, které visely "naivně telugsky" (tj. pokud šlo o poslední uzel, visel na kořeni, jinak na posledním uzlu). Vzhledem k&nbsp;tomu, že na telugštině jinak dosahuju nejnižší úspěšnosti, by se tohle mělo nějak využít.
 +
 +| Jazyk | dtrain | dtest |
 +| hi | 35.71 | 34.64 |
 +| bn | 39.52 | 44.14 |
 +| te | 73.75 | 76.89 |
 +
 +===== Analýza chyb =====
  
 Takhle se z morfologických indických dat vyrobí soubor pro Tred, který obsahuje indické písmo místo WX: Takhle se z morfologických indických dat vyrobí soubor pro Tred, který obsahuje indické písmo místo WX:
  
 <code>cat hi/dtest.rmconll | conll_wc2utf.pl -l hi | $TOOLS/conll2csts.pl -y 2006 -l hi | perl -pe 's/<t>\S+\t/<t>/; s/\t.*?</</;' | cstsfs.pl > hi/dtest.fs</code> <code>cat hi/dtest.rmconll | conll_wc2utf.pl -l hi | $TOOLS/conll2csts.pl -y 2006 -l hi | perl -pe 's/<t>\S+\t/<t>/; s/\t.*?</</;' | cstsfs.pl > hi/dtest.fs</code>
 +
 +Důležitou součástí výše uvedeného příkazu je perlový kód, který maže tabulátory ze značek, jinak se na výsledek nedá v&nbsp;Tredu koukat. Tady je varianta pro výstup parseru:
 +
 +<code>cat hi/dtest.voted.rconll | conll_wc2utf.pl -l hi | $TOOLS/conll2csts.pl -y 2006 -l hi | perl -pe 's/<t>\S+\t/<t>/; s/\t.*?</</;' | cstsfs.pl > hi/dtest.voted.fs</code>
 +
 +A takhle spojíme vzorovou anotaci s&nbsp;výstupem parseru, abychom viděli chyby:
 +
 +<code>conll_pokusy.pl -l hi -t -g hi/dtest.mconll -s hi/dtest.voted.rconll | cstsfs.pl -s dzchyby > hi/dtest.voted.fs</code>
 +
 +Tady je ještě jedna alternativa (pozor, tohle je pro změnu okopírováno z&nbsp;Windows). Kromě toho, že jsem opravil některé chyby v&nbsp;''brahmi.pm'' (což se na volání nijak neprojeví), je teď nově možnost vybrat si ze dvou variant výstupní transliterace do latinky. ''-t sci'' vyvolá vědeckou transliteraci, která se hodí do článků, ale nehodí se pro čtení v&nbsp;Putty, protože používá kombinovanou diakritiku. Pro čtení v&nbsp;Putty použijeme ''-t putty''.
 +
 +<code>C:\Documents and Settings\Dan\Dokumenty\Lingvistika\Projekty\icon-parsing\work>set TOOLS="C:\Documen
 +ts and Settings\Dan\Dokumenty\Lingvistika\Projekty\padapt\parsingroot\tools"
 +C:\Documents and Settings\Dan\Dokumenty\Lingvistika\Projekty\icon-parsing\work>perl conll_pokusy.pl
 +-l te -t sci -g te/dtest.mconll -s te/dtest.voted.rconll | perl %TOOLS%/cstsfs.pl -s dzchyby > te/dt
 +est.voted.1.fs</code>
 +
 +Není pravda, že ze značky POS jednoznačně vyplývá značka chunku. Proto bych měl parserům poskytnout obě značky, může jim to pomoct. Např. v&nbsp;bengálské větě "(3) তবে / tabé সুদীপ / sudípa ওকে / óké একদিন / ékadina আড়ালে / áđa়াlé ডেকে / đéké বলেছিল / baléčhila কৌতূহল / kautúhala দেখালে / dékhálé তুমি / tumi উঁচুতে / um̃čuté উঠতে / uţhaté অনিমেষ / animéša" jsou slova "déké" a "dékhálé" značena jako "VGNF|VM" (zřejmě gerundium), zatímco "baléčhila" a "uthaté" jsou "VGF|VM". Pokud parser u všech vidí jen "VM", pak není divu, že v té větě nasekal několik divokých chyb.
 +
 +V&nbsp;hindštině se často na chybách podílí uzel NULL. Spočítat, kolik takových uzlů ve kterém jazyce je.
 +
 +Přinejmenším častá slova by měla být pro parsery viditelná jako samostatný rys uzlu. Např. hindské "कि / ki" ("že") se mi zavěsilo špatně a kdo ví, jestli to není jen proto, že parser viděl pouze značku "CC". Podobně "तो / tó" má taky značku "CC", ale jeho zavěšování asi bude o dost jiné.
 +
 +Úspěšnost přes 85&nbsp;% je poměrně vysoká a je těžké v&nbsp;těch občasných chybách vysledovat nějaké pravidlo. Přinejmenším v&nbsp;hindštině se mi ale zdá, že často jde o chyby se slovesy či spojkami (koordinace sloves) a často na velkou vzdálenost.
 +
 +Příklad problému s&nbsp;koordinací, stejného, jaký měl DZ parser na češtině: "(143) भाई / bháí और / aura भाभी / bhábhí उसके / usaké अच्छा / aččhá व्यवहार / vjavahára करते / karaté". "bháí aura bhábhí" je jasná koordinace dvou podstatných jmen, která pak dohromady tvoří podmět slovesa. Parser je sice správně spojil do koordinace, pak už ale asi viděl jen spojku "aura", zapomněl na podstatná jména pod ní, vzpomněl si, že spojky také spojují celé klauze, a pověsil ji na kořen.
 +
 +Je potřeba přinejmenším Malt parseru, ale pokud to jde, tak i MST parseru předhodit podrobnější rysy, aby parser mohl pracovat zvlášť např. s&nbsp;lemmatem a zvlášť s&nbsp;pádem a sám se rozhodnout, ve kterém případě mu co pomáhá víc.
 +
 +===== Výsledky =====
  
 První výsledky DZ Parseru na vývojových datech: První výsledky DZ Parseru na vývojových datech:

[ Back to the navigation ] [ Back to the content ]