This is an old revision of the document!
Skalička - Typologie češtiny
Typ češtiny“ 1951
Podstatná jména
- flexivní: v ČJ jednu koncovku, vyjadřuje pád a číslo
- isolační náznak: 1. a 4. pád u neživotných
- shoda oslabuje vazbu free-word-order a nominativ=akuzativ
- aglutinační náznak:
genitiv -ů/-í dativ -ům/-ím
thema
invariantní hláska mezi kmenem a pádovou koncovkou
pěš-í-0, pěš-í-ho, pěš-í-mu, pěš-í-m, pěš-í-ch, pěš-ím
aglutinační jazyky thema nemají
flexivní jazyky mají thematu málo
ve vývoji se ztrácí, latina má více thematu než čeština
deklinace
- problém utřídit, jak postupovat a neporušit žádnou souvislost
- hledá paralely mezi pádovými tvary
- rozdílnost životných a neživotných
- rozdílnost u dlaň, duše, kost
- více tvarů: 2.sg:lesu a lesa, 3.sg: synu a synovi
- přechodné tvary mezi deklinacemi soudce, kuře
- flexivní typ nejvýraznější
- aglutinační mají jednu deklinaci, latina pět, němčina dvě + přechodná, slovanské jednoduší než ČJ
koncovky z hlediska sou/samohlásek
//-a, -at, -ata// // -ta// - aglutinační