This is an old revision of the document!
Skalička - Typologie češtiny
Typ češtiny“ 1951
Podstatná jména
- flexivní: v ČJ jednu koncovku, vyjadřuje pád a číslo
- isolační náznak: 1. a 4. pád u neživotných
- shoda oslabuje vazbu free-word-order a nominativ=akuzativ
- aglutinační náznak:
genitiv -ů/-í dativ -ům/-ím
thema
invariantní hláska mezi kmenem a pádovou koncovkou
pěš-í-0, pěš-í-ho, pěš-í-mu, pěš-í-m, pěš-í-ch, pěš-ím
aglutinační jazyky thema nemají
flexivní jazyky mají thematu málo
ve vývoji se ztrácí, latina má více thematu než čeština
deklinace
- problém utřídit, jak postupovat a neporušit žádnou souvislost
- hledá paralely mezi pádovými tvary
- navíc: rozdílnost životných a neživotných
- navíc: rozdílnost u dlaň, duše, kost
- navíc: více tvarů: 2.sg:lesu a lesa, 3.sg: synu a synovi
- navíc: přechodné tvary mezi deklinacemi soudce, kuře
- flexivní typ nejvýraznější
- aglutinační mají jednu deklinaci, latina pět, němčina dvě + přechodná, slovanské jednoduší než ČJ
koncovky z hlediska sou/samohlásek
-a, -at, -ata
-ta - aglutinační rys
alternace hlásek
střídání hlásek, v aglutinačním řídké
alternace měkčení k-č-c, délky a-á, znělosti š-ž
introflexe
alternace využitá jako rozlišující rys, sporadické
vlci-vlky, dcery-dceři, kuře-kuřat
člen
zvlášní slovo: řečtina, němčina, franština, angličtina
přípona: skandidávie, nová bulharština, rumunština
jinak: čeština (tfa?)
tvoření slov
isolační (FR): nové, nepříbuzné slovo, dvě slova
polysyntetický (DE): složeniny
introflexivní (ARAB): hláskové změny
aglutinační: přípony a předpony
flexivní(LAT): nic vlastního, ČJ je aglutinační
Přídavná jména
deklinace rozdílná od substantiv i zájmen
dva vzory: tvrdý a měkký
aglutinační rys: thema, stupňování (ale v aglutinačních jazycích se stupňuje krásný ode mne)
isolační rys: FEM.sg s nulovou koncovkou
introflexe: ubohý-ubozí
kongruence je flexivní rys
Příslovce
v ČJ příponou pěkný-pěkně
Číslovky
polysyntetické: tři hlava kůň
aglutinační: přívlastek tři kůň
flexivní: koncovky
kongruence až na půl a někdy sto, tisích
Zájmena
deixe, bez vlastního významu
hojné v isolačním typu, méně ve flexivním, málo v aglutinačním
nahrazování osobních koncovkou
vztažná zájmena: vedlejší věty versus participia
speciální: enklitika - bez přízvuku, připnout k jinému slovu
mu, ho možno jako koncovky s nulovým kořenem
mezi aglutinací(příponou) a isolací(aux slovem)
Slovesa
- odvození (zasahuje do časování)
- čas a způsob
- osoba a číslo