Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| — |
user:ptacek:extenze [2006/04/20 15:38] (current) |
||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| + | ~~NOTOC~~ | ||
| + | ====== Extenzionální sémantika ====== | ||
| + | předpoklady: | ||
| + | * významem jména/NP je pojmenovávaný předmět | ||
| + | * významem věty je její pravdivostní hodnota (dost nepřirozené) | ||
| + | |||
| + | druhý předpoklad vyplynul z prvního a principu kompozicionality\\ | ||
| + | při substituci synonym (stejné denotáty) se zachovává pouze pravdivost. | ||
| + | |||
| + | jednoduché až prostoduché - spíše preview mechanismů | ||
| + | |||
| + | ====== Model ====== | ||
| + | základní extentionální model < | ||
| + | |||
| + | * termy //T// - Umberto Eco | ||
| + | * unární predikáty //P// - // | ||
| + | * unární a binární výrokové operátory, kvatifikátory //Q// | ||
| + | * výroky - //P(T), Q(P), ¬V//, < | ||
| + | * univerzum diskurzu je množina //U// = '' | ||
| + | |||
| + | význam termu: přiřazený prvek z U | ||
| + | význam výroku: přiřazený prvek z B | ||
| + | význam predikátu: funkce typu [U->B] čili podmnožina U daná onou charakteristickou funkcí | ||
| + | |||
| + | význam výroku znova: < | ||
| + | |||
| + | ====== Kvantifikace ====== | ||
| + | Někdo je spisovatel.\\ | ||
| + | Každý je spisovatel. | ||
| + | |||
| + | ' | ||
| + | -> dáme je do množiny //Q// - kvatifikátory.\\ | ||
| + | ale v kombinaci s predikátem chci pořád dostávat výroky\\ | ||
| + | P(Q) implikuje Q je term, což nechci\\ | ||
| + | Q(P) se ukazuje OK | ||
| + | |||
| + | kvantifikátor Σ - dává predikátu/ | ||
| + | kvantifikátor Π - dává predikátu/ | ||
| + | |||
| + | tzn. ∑ je množina množin (individuií), | ||
| + | tzn. Π je množina obsahující jedinou množinu a to //U// | ||
| + | |||
| + | ====== Negace a výrokové spojky====== | ||
| + | jsou to funkce [B->B], [BxB->B] | ||
| + | < | ||
| + | |||
| + | implikace je poněkud složitější: | ||
| + | * Jestli je Umberto Eco herec, já jsem papež. /podmínka, pozorování, | ||
| + | * Jestliže prší, pak je mokro. / | ||
| + | |||
| + | první příklad nevyjadřuje příčinnou souvislost. | ||
| + | :!: operátor -> nezachycuje příčinnou souvislost, neříká, že v popisovaném světě je premisa příčinou důsledku, jen popisuje pozorování, | ||
| + | |||
| + | ====== Problémy ====== | ||
| + | < | ||
| + | |||
| + | pro predikát < | ||
| + | * význam predikátů je funkce typu [U->B] | ||
| + | * význam operatoru je funkce typu [BxB->B] a ne [funkcexfunkce-> | ||
| + | * celek by měl být funkce typu [U->B] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | řešením je začít dělat predikáty z vět\\ | ||
| + | složené predikáty simulovat prostřednictvím predikátů udělaných ze složených vět\\ | ||
| + | |||
| + | k tomu potřeba zavedení [[Fregovská kvantifikace|Fregovské kvantifikace]] | ||
