Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- user:ptacek:uvod [2006/04/06 16:41]
+++ user:ptacek:uvod [2006/04/06 16:41] (current)
@@ Line 1: / Line 1: @@
+~~NOTOC~~
+==== 4 možnosti substancialní povahy významu: ====
+  * hmatatelné předměty světa
+  * předmět myšlenkového světa mluvčího
+  * předmět světa objektivních abstrakt
+  * význam není předmětem (jako 'velikost' není předmětem)
+==== 2 a 1/2 pravdivosti: ====
+  * nutná - analytická - sémantická: hl. město ČR je město (patří do sémantiky)
+  * empirická - kontingentní: hl. město ČR je Praha (za jiných okolností by mohla být //F//) (ne do sémantiky)
+  * (u empirických nutné znát někdy mluvčího a dobu promluvy: včera sem byl v kině)
+==== vyplývání ====
+věta <latex>$V$</latex> vyplývá z <latex>\{V_1,...,V_n\}</latex>, když nemůže být //F//, kdykoliv jsou <latex>V_1,...,V_n</latex> pravdivé
+**nutná pravdivost a vyplývání:**\\
+nutná pravdivost => vyplývání z <latex>\emptyset</latex>\\
+vyplývání z <latex>\{V_1,...,V_n\}</latex> => nutná pravdivost věty '//jestliže// <latex>V_1,...,V_n</latex> //pak// <latex>$V$</latex>'
+**význam a empirická pravdivost**\\
+<latex>V_1, V_2</latex>, jedna pravdivá a druhá nepravdivá -> liší se významem
+==== Princip verifundace významu ====
+rozdílnost pravdivostních hodnot -> rozdílnost významu\\
+obráceně ne (mám 2 pravdivé a ruzného významu)
+====== Strukturální rysy významu ======
+**princip kompozicionality**\\
+<latex>||E||</latex> - význam složeného výrazu //E// lze složit z významů jeho složek\\
+ke gramatickému pravidlu skládání <latex>$P$</latex> existuje syntaktické pravidlo <latex>P^*</latex>\\
+<latex>||P(E_1,...,E_n)|| = P^*(||E_1||,...,||E_n||)</latex>
+**princip zaměnitelnosti synonym**\\
+<latex>||E_i|| = ||E_i'|| => ||P(E_1,...,E_n)|| = ||P(E_1'||,...,||E_n')||</latex>
+**princip zaměnitelnosti synonym salva veritate**\\
+stejné významy všech částí <latex>V_1</latex> a <latex> V_2</latex> => stejné pravdivostní hodnoty <latex>V_1, V_2</latex>\\
+důkaz: stejný význam celých vět ze zaměnitelnosti synonym, stejná pravdivost celých vět z verifundace
+**princip Occamovy břitvy**\\
+v rámci metafyziky nepředpokládej existenci více jsoucen, než je bezpodmínečně nutné
+**Leibnizův princip**\\
+zaměnitelnost salva veritate je nejenom nutná, ale možná i postačující podmínka  stejnosti významů (ze zaměnitelnosti 2 výrazů bez dopadu na pravdivost v jakékoliv možném kontextu vyvozujeme jejich synonymii)
+====== Modelování významu ======
+//motto: zjistit, co význam dělá, a pak najít něco, co dělá totéž//
+formální jazyk:
+  * slovník
+  * gramatika
+  * část dobře utvořených výrazů jsou pak výroky - jsou //V// nebo //F//
+  * každá množina výroků je teorie v tomto jazyce
+interpretace/realizace formálního jazyka:
+  * přiřazení objektů-denotátů (objekty zpravidla z teorie množin) k výrazům jazyka
+  * pro každý výrok je určen denotát
+  * mezi těmito denotáty se vybere množina, která vymezuje splněné výroky
+  * (např: denotáty výroku = //V,F//, splněné jsou ty s //V//)
+====== Výrokový počet ======
+  * výrokové konstanty A, B, C, ...
+  * logické operátory <latex>\lnot, \land, \lor, \to</latex>
+  * gramatické jsou konstanty a výrazy vzniklé z výroků předřazením negace, nebo spojením 2 výroků pomocí bin. operátorů
+  * interpretace //I// tohoto jazyka je libovolné přiřazení //V,F// **pro konstanty**
+  * splnovaní je definováno **pro výroky** tabulkama pro každou operaci a pravdivostní hodnoty složek
+  * jiná interpretace <latex>I'</latex> je přiřazení hodnot **všem výrazům** jazyka:
+   * konstantám dávám //V,F//
+   * operátorům dávám funkce unární: [B->B] a binární: [BxB->B]
+   * výrokům dávám to co vrací odpovídající funkce na složku/y
+  * výrok je interpretací <latex>I'</latex> splnován, když mu <latex>I'</latex> dává //V//
+====== Monadický predikátový MP1- ======
+  * výroky jsou jen složené
+  * termy //T// jako 'Pepa', 'Béda'
+  * unární predikátové konstanty //P// jako 'jeřábník', 'budhista'
+  * gramatika je jako VP + výrokem je i //P(T)//
+  * univerzum //U// interpretace např. <latex>U = \{a,b,c\}</latex>
+  * interpretace //I// je fce, [T->U] a [P->potence(U)]
+  * splnování jako VP + //P(T)// je splnováno //I// <=> //I(T)// <latex>\in</latex> //I(P)//]
+====== Monadický predikátový MP1 ======
+  * jako MP1-
+  * termy dvého druhu: konstanty jako v MP1- + proměnné
+  * kvantifikátory: <latex>\forall, \exists</latex>
+  * výroky obsahující proměnné nazýváme //výrokové formule// - jeřábník(x)
+  * v gramatice navíc: výrok je i posloupnost: kvatifikátor, proměnná, výr. formule
+  * interpretace //I// je zas zobrazení konstant do //U// a predikátů do potence(//U//)
+  * valuace //V// je zobrazení proměnných do //U//
+  * //I// a //V// splnují výrok pokud:
+   * jako v MP1- a navíc
+   * //I// a //V// splnují výrok P(x), jestliže <latex>V(x) \in I(P)</latex>
+   * //I// a //V// splnují výrok <latex>\forall x B</latex>, jestliže B je splnovan //I// spolu s kazdou valuaci //V'//, která se liší nejvýše v //x//
+   * //I// a //V// splnují výrok <latex>\exists x B</latex>, jestliže B je splnovan //I// spolu s alespon jednou valuaci //V'//, která se liší nejvýše v //x//
+Výrokové formule neodpovídají ničemu z přirozeného jazyka, tady se logika vzdaluje sémantice.
+====== Montagueho 4 komponenty jazyka ======
+  * slovník - konečná množina element. výrazů
+  * gramatika - konečná množina pravidel na vytváření složitějších výrazů
+  * přiřazení množinových objektů - významů pro elementární výrazy
+  * pravidla pro sestrojení významu složeného výrazu z jeho významů jeho složek

[ Back to the navigation ] [ Back to the content ]

Institute of Formal and Applied Linguistics Wiki

Differences