[ Skip to the content ]

Institute of Formal and Applied Linguistics Wiki


[ Back to the navigation ]

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

user:ptacek:uvod [2006/04/06 16:41] (current)
Line 1: Line 1:
 +~~NOTOC~~
 +==== 4 možnosti substancialní povahy významu: ====
 +
 +  * hmatatelné předměty světa
 +  * předmět myšlenkového světa mluvčího
 +  * předmět světa objektivních abstrakt
 +  * význam není předmětem (jako '​velikost'​ není předmětem)
 +
 +==== 2 a 1/2 pravdivosti:​ ====
 +
 +  * nutná - analytická - sémantická:​ hl. město ČR je město (patří do sémantiky)
 +  * empirická - kontingentní:​ hl. město ČR je Praha (za jiných okolností by mohla být //F//) (ne do sémantiky)
 +  * (u empirických nutné znát někdy mluvčího a dobu promluvy: včera sem byl v kině)
 +
 +==== vyplývání ====
 +věta <​latex>​$V$</​latex>​ vyplývá z <​latex>​\{V_1,​...,​V_n\}</​latex>,​ když nemůže být //F//, kdykoliv jsou <​latex>​V_1,​...,​V_n</​latex>​ pravdivé
 +
 +**nutná pravdivost a vyplývání:​**\\
 +nutná pravdivost => vyplývání z <​latex>​\emptyset</​latex>​\\
 +vyplývání z <​latex>​\{V_1,​...,​V_n\}</​latex>​ => nutná pravdivost věty '//​jestliže//​ <​latex>​V_1,​...,​V_n</​latex>​ //pak// <​latex>​$V$</​latex>'​
 +
 +**význam a empirická pravdivost**\\
 +<​latex>​V_1,​ V_2</​latex>,​ jedna pravdivá a druhá nepravdivá -> liší se významem
 +
 +==== Princip verifundace významu ====
 +rozdílnost pravdivostních hodnot -> rozdílnost významu\\
 +obráceně ne (mám 2 pravdivé a ruzného významu)
 +
 +====== Strukturální rysy významu ======
 +
 +**princip kompozicionality**\\
 +<​latex>​||E||</​latex>​ - význam složeného výrazu //E// lze složit z významů jeho složek\\
 +ke gramatickému pravidlu skládání <​latex>​$P$</​latex>​ existuje syntaktické pravidlo <​latex>​P^*</​latex>​\\
 +<​latex>​||P(E_1,​...,​E_n)|| = P^*(||E_1||,​...,​||E_n||)</​latex>​
 +
 +**princip zaměnitelnosti synonym**\\
 +<​latex>​||E_i|| = ||E_i'​|| => ||P(E_1,​...,​E_n)|| = ||P(E_1'​||,​...,​||E_n'​)||</​latex>​
 +
 +**princip zaměnitelnosti synonym salva veritate**\\
 +stejné významy všech částí <​latex>​V_1</​latex>​ a <​latex>​ V_2</​latex>​ => stejné pravdivostní hodnoty <​latex>​V_1,​ V_2</​latex>​\\
 +důkaz: stejný význam celých vět ze zaměnitelnosti synonym, stejná pravdivost celých vět z verifundace
 +
 +**princip Occamovy břitvy**\\
 +v rámci metafyziky nepředpokládej existenci více jsoucen, než je bezpodmínečně nutné
 +
 +**Leibnizův princip**\\
 +zaměnitelnost salva veritate je nejenom nutná, ale možná i postačující podmínka ​ stejnosti významů (ze zaměnitelnosti 2 výrazů bez dopadu na pravdivost v jakékoliv možném kontextu vyvozujeme jejich synonymii)
 +
 +====== Modelování významu ======
 +//motto: zjistit, co význam dělá, a pak najít něco, co dělá totéž//
 +
 +formální jazyk:
 +  * slovník
 +  * gramatika
 +
 +  * část dobře utvořených výrazů jsou pak výroky - jsou //V// nebo //F//
 +  * každá množina výroků je teorie v tomto jazyce
 +
 +
 +interpretace/​realizace formálního jazyka:
 +  * přiřazení objektů-denotátů (objekty zpravidla z teorie množin) k výrazům jazyka
 +  * pro každý výrok je určen denotát
 +  * mezi těmito denotáty se vybere množina, která vymezuje splněné výroky
 +  * (např: denotáty výroku = //V,F//, splněné jsou ty s //V//)
 +
 +====== Výrokový počet ======
 +  * výrokové konstanty A, B, C, ...
 +  * logické operátory <​latex>​\lnot,​ \land, \lor, \to</​latex>​
 +  * gramatické jsou konstanty a výrazy vzniklé z výroků předřazením negace, nebo spojením 2 výroků pomocí bin. operátorů
 +  * interpretace //I// tohoto jazyka je libovolné přiřazení //V,F// **pro konstanty**
 +  * splnovaní je definováno **pro výroky** tabulkama pro každou operaci a pravdivostní hodnoty složek
 +
 +  * jiná interpretace <​latex>​I'</​latex>​ je přiřazení hodnot **všem výrazům** jazyka:
 +   * konstantám dávám //V,F//
 +   * operátorům dávám funkce unární: [B->B] a binární: [BxB->B]
 +   * výrokům dávám to co vrací odpovídající funkce na složku/y
 +  * výrok je interpretací <​latex>​I'</​latex>​ splnován, když mu <​latex>​I'</​latex>​ dává //V//
 +
 +====== Monadický predikátový MP1- ======
 +  * výroky jsou jen složené
 +  * termy //T// jako '​Pepa',​ '​Béda'​
 +  * unární predikátové konstanty //P// jako '​jeřábník',​ '​budhista'​
 +  * gramatika je jako VP + výrokem je i //P(T)//
 +
 +  * univerzum //U// interpretace např. <​latex>​U = \{a,​b,​c\}</​latex>​
 +  * interpretace //I// je fce, [T->U] a [P->​potence(U)]
 +  * splnování jako VP + //P(T)// je splnováno //I// <=> //I(T)// <​latex>​\in</​latex>​ //I(P)//]
 +
 +====== Monadický predikátový MP1 ======
 +  * jako MP1-
 +  * termy dvého druhu: konstanty jako v MP1- + proměnné
 +  * kvantifikátory:​ <​latex>​\forall,​ \exists</​latex>​
 +  * výroky obsahující proměnné nazýváme //​výrokové formule// - jeřábník(x)
 +  * v gramatice navíc: výrok je i posloupnost:​ kvatifikátor,​ proměnná, výr. formule
 +
 +  * interpretace //I// je zas zobrazení konstant do //U// a predikátů do potence(//​U//​)
 +  * valuace //V// je zobrazení proměnných do //U//
 +  * //I// a //V// splnují výrok pokud:
 +   * jako v MP1- a navíc
 +   * //I// a //V// splnují výrok P(x), jestliže <​latex>​V(x) \in I(P)</​latex> ​
 +   * //I// a //V// splnují výrok <​latex>​\forall x B</​latex>,​ jestliže B je splnovan //I// spolu s kazdou valuaci //​V'//,​ která se liší nejvýše v //x//
 +   * //I// a //V// splnují výrok <​latex>​\exists x B</​latex>,​ jestliže B je splnovan //I// spolu s alespon jednou valuaci //​V'//,​ která se liší nejvýše v //x//
 +
 +Výrokové formule neodpovídají ničemu z přirozeného jazyka, tady se logika vzdaluje sémantice.
 +
 +====== Montagueho 4 komponenty jazyka ======
 +  * slovník - konečná množina element. výrazů
 +  * gramatika - konečná množina pravidel na vytváření složitějších výrazů
 +
 +  * přiřazení množinových objektů - významů pro elementární výrazy
 +  * pravidla pro sestrojení významu složeného výrazu z jeho významů jeho složek
 +
  

[ Back to the navigation ] [ Back to the content ]